Jan Kosek Livres

Podtitul: Problém autenticity Zrod a cíle moderního člověka ve světle filozofie a literatury. Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17. století, se promítají do lidské psychiky a přes osvícenství až po dnešek vedou k požadavkům větší svobody a autenticity. Lidé objevují kouzlo individualismu, chtějí v životě uspět a být sami sebou. Stupňující se důraz na rozum podněcuje rozvoj vědění, prudce se rozvíjí ekonomika, prosazuje se filozofický subjektivismus a před člověkem se otevírají netušené možnosti.

Mnozí lidé žijí v přesvědčení, že netrpí žádnými předsudky. Současně se rádi dovolávají svých názorů a životních postojů. Jenomže předsudek není nic jiného než pevně fixovaný postoj, založený na určitých tradicích, názorech a zkušenostech. Hranice mezi předsudky, postoji a názory je velice propustná a ti, kteří vyhlašují boj předsudkům, jimi obvykle sami trpí, přinejmenším vůči těm, co jejich představy nesdílejí. Kniha Právo (n)a předsudek se neinspiruje pouze filozofií, psychologií (Jung, Freud, Frankl, Allport ad.) nebo kulturní antropologií (Lévi-Strauss), ale také postřehy novinářů (zejména italských a britských) a kulturou, konkrétně hudbou, filmem a hlavně literaturou (Kundera, Dostojevskij, Zeyer ad.) Své názory a postřehy autor nevnucuje, ale vede se čtenářem v duchu tradic filozofie dialogu zasvěcený rozhovor. Kniha je určena všem zájemcům o uvedené disciplíny a samozřejmě také těm, kdo by se rádi zbavili předsudků nebo se naopak domnívají, že jich se tato problematika netýká.

O čem že ta kniha vlastně je?? Když to úplně zjednoduším, je to kniha o KOUSÁNÍ! Ano...slyšíte dobře. O kousání. Zní to jednoduše, že? Přesto tomuto tématu věnuji 100 stran! Ono je totiž důležitější, než se zdá a má mnoho úhlů pohledu a souvislostí. Ve výsledku jde o to dopřát si prožitek z jídla, na chvíli zpomalit a při obřadu jezení zažít nepoznané. Přijít na podstatu obsahu svého talíře a naučit se vnímat každý jeho detail. Jídlo je podstatnou a neoddělitelnou součástí našich každodenních životů a tak bychom k němu měli i přistupovat. No a jakoby mimochodem k tomu dostaneme nášup v podobě zdravého těla, ve kterém se budeme cítit dobře! To už přece není málo, co říkáte!?

Die zehn bedeutendsten psychologischen Experimente des 20. Jahrhunderts haben die tiefsten Fragen des menschlichen Lebens unserer Zeit berührt. Lauren Slater erweckt sie in ihrem preisgekrönten Buch zu neuem Leben. Brillant erzählt und spannend von der ersten bis zur letzten Seite beschreibt die amerikanische Psychologin das, was in der Schilderung wissenschaftlicher Experimente meist zu kurz kommt: die Menschen, die dahinter stehen. »Wissenschaftsbuch des Jahres 2005« Bild der Wissenschaft

Hravý veršovaný příběh o chlapci, který procestuje celý svět na kouzelném létajícím kanapi. Netradičně graficky řešenou knihu doprovodili půvabnými ilustracemi žáci ZUŠ v Kladně.

Máme-li pochopit, proč se v téže situaci chová jeden tak a druhý onak, proč se někdo stane přesvědčeným rasistou a jiný stejně přesvědčeným celoživotním filantropem, proč někdo dbá tolik na své oblečení, zatímco jiný by nejradši všude chodil v teplácích, poskytuje nám (a také sociologii, právu, medicíně atd.) psychologie cenné poznatky. Při jejich využívání bychom však neměli zapomínat na to, že bez znalosti se snadno mohou stát samoúčelnými, a tak nás zavést do slepé uličky. Kapitola zabývající se dějinami oboru mapuje cestu, kterou psychologie (zpočátku jako součást náboženství, filosofie či medicíny) ušla od nejstarších dob až po současnost. Nejvíce prostoru věnuje autor zakladatelským osobnostem moderní psychologie (Wundt, James, Freud, Jung aj.), stranou pozornosti ale nenechává ani antické filosofy (Platón, Aristotelés), křesťanské myslitele (sv. Augustin) nebo představitele východních náboženství (Buddha, Lao-c´). Kniha je napsána velice svěřím jazykem a obsahuje celou řadu názorných příkladů z každodenního života, které umožní čtenáři, aby se naučil lépe odhalovat psychologický smysl té či oné situace, a dostal se tak pod povrch často zdánlivě nepochopitelného chování a jednání svých bližních i sebe sama. Kniha je určena jak studentům, tak široké čtenářské veřejnosti.

Třetí samostatná sbírka českého sociologa a psychologa v humorném a mírně ironickém tvaru propojuje úsměvná filozofická zamyšlení s pohledem na životní peripetie v jejich nejrozmanitějších podobách. Na stránkách knížky se objevují jak zmatení intelektuálové, tak intelektem obdařená zvířata, velikáni světových dějin a příslušníci různých národů, kteří se chovají přesně v duchu tradovaných stereotypů. Důležitou roli hraje Praha, v jejíchž zdech se Franz Kafka kdysi cítil jako brouk. Autorova ironie, se kterou se jednotlivým protagonistům vysmívá, však vždy splývá se sebeironií autorskou. Publikace vyniká smyslem pro absurditu a nonsens, pro hru se slovy a myšlenkami, zakletými v neotřelých rýmech; humor, jímž tu a tam probleskne nádech melancholie, však není samoúčelný, neboť nevážné je nemyslitelné bez vážného. Pod vší absurditou každodennosti se ukrývá hledání opravdovosti, životního smyslu a lásky. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Kapitoly ze sociální psychologie. Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli? Autor zkoumá rozličné životní i v sociálně psychologických experimentech simulované situace a vede čtenáře k zamyšlení nad tím, jak by se v nich zachoval. Některé z probíraných situací důvěrně známe z každodenního života, jiné nesou pečeť výjimečnosti až tragičnosti. Všechny nás ale přibližují k odpovědi na otázku, zda či spíše do jaké míry je člověk „netvor společenský“.... celý text

Skeptikova dovolená vytváří rozmanitý, a přitom poeticky sourodý prostor, do něhož nás Jan Kosek zve pomocí nikoli v současnosti hojně rozšířeného volného verše, ale štěpného rýmu, který se mu osvědčuje pro postižení několika oblastí vnímání. Dotýká se absurdity dnešního dění, v němž je všechno jakoby bez ladu a skladu vždy a všude možné. Ovšem zdánlivě surrealistická zůstává především nahlížená skutečnost, báseň – její karikatura – je jednak přísně realistická, jednak vede vtipnou hru na paradox vážného a nevážného. Texty se s rázností epigramů strefují do sporných či směšných míst společensko-politické, multikulturní, historické i národní sféry. Nechybí nota lyrická a transcendentní. Na oko sebejisté „náboženství“ dneška autor myšlenkově kontruje všudypřítomným požadavkem poctivosti vůči vlastní identitě.