Ladislav Zikmund Lender Ordre des livres

Průvodce obsahuje 130 hesel staveb v Hradci Králové, které charakterizují jeho moderní architekturu. Ta se začala rozvíjet po roce 1895, kdy byly někdejší vojenské pozemky josefínské pevnosti převedeny na město, a tento nebývalý stavební ruch trval až do roku 1950, kdy se v zestátněném stavebnictví a architektuře začala rozvíjet socialistická modernita, založená na odlišných principech a hodnotách. V Hradci Králové působily přední osobnosti české architektury: Hubert Gessner, Jan Kotěra, Josef Gočár, Jindřich Freiwald, Otakar Novotný, František Sander a Heinrich Kulka. Moderní Hradec by však nevznikl bez místních architektů a stavitelů: Václava st., Václava ml. a Jana Rejchlových, Oldřicha Lisky, Bohumila Waiganta či Vladimíra Fultnera. Ve městě se také rozvinula škola pro umělecké zámečnictví, díky níž zde dodnes najdeme řadu pozoruhodných uměleckořemeslných prvků. Hradec bývá nazýván městem v zeleni, za což vděčí nejen promyšlenému a navazujícímu urbanismu, ale také zahradním a parkovým architektům, především Františku Thomayerovi, Josefu Kumpánovi a Leopoldu Baťkovi. To vše zachycuje dosud největší průvodce po moderní architektuře města, vycházející z téměř dvacet let trvajícího výzkumu. Krásu královéhradecké moderní architektury zprostředkovávají fotografie Jiřího Zikmunda. Nechybí přehledné mapy, medailony architektů ani úvodní studie o vývoji urbanismu a architektury.

Publikace vychází z předpokladu, že existují a v minulosti ještě více existovaly strukturální nerovnosti a diskriminace neheterosexuálních lidí ve společnosti. Jejich životní zkušenost, kdy se museli vyrovnávat s odmítnutím svého přirozeného sociálního prostředí, systému, politiky, státu a jeho institucí, je nezanedbatelným, a dokonce nenahraditelným zdrojem kulturní produkce. Kapitoly knihy rozdělené do čtyř oddílů ukazují interpretaci předmětů, textů, obrazů a designu, které je možné číst jako queer. Do popředí vystupuje časovost takového čtení a nutnost přehodnotit kanonická kvalitativní měřítka vysoké kultury. Dále se autoři zabývají otázkou, nakolik je možné spojovat životní soukromí (sociální a sexuální) s uměleckou i literární tvorbou, nakolik je queer životní zkušenost výhodou a nakolik handicapem profesního úspěchu. Proč je na jedné straně nedílnou součástí čtení a interpretace tvorby neheterosexuálních lidí, ale současně není mezi tvorbou a životními okolnostmi kauzální vztah.

Jan Kotěra, od jehož narození uplyne v roce 2021 sto padesát let, byl přední český architekt, urbanista, designér, organizátor, pedagog UMPRUM a AVU. Připravovaná kniha si pokládá otázku, jak v současnosti hodnotit a aktualizovat Kotěrův tvůrčí i životní odkaz. Patnáct kapitol od dvanácti historiků a historiček architektury mladší a střední generace se věnuje vybraným tématům z Kotěrova díla, okolnostmi a podmínkami jeho vzniku. Kniha si nečiní nárok na vyčerpávající interpretaci architektova tvůrčího života, ale chce vyzdvihnout ty oblasti, které byly doposud opomíjeny, nebo si zasluhují nový pohled. Publikace je současně příležitostí pro digitalizaci a zveřejnění archivních vyobrazení z Kotěrovy pozůstalosti, které dosud nebyly publikovány. Jednotícím prvkem budou ilustrace Jana Šrámka. Grafika FaVU. Vychází v koedici FaVU, AVU a nakl. Pravý úhel.

Vilová architektura novověku a moderní doby je učebnicí vývoje a rozmanitosti architektury, zaměřující se na Hradec Králové na přelomu 19. a 20. století. Po zboření josefínské pevnosti vznikla nová volná prostranství, kde se během prvních dvou desetiletí formovaly dvě vilové čtvrti: na Orlickém nábřeží a na rozhraní Hradce Králové a Pražského Předměstí. První novorenesanční vily postavil místní stavitel Václav Rejchl st., následovaný dalšími stavebníky, jako byli lékaři, úředníci a továrníci. Mezi architekty, kteří pro ně projektovali, figurovali významní čeští architekti jako Josef Fanta, Josef Gočár a další, spolu s místními architekty a staviteli. Stavby se vyznačují různorodými dispozicemi a formami, od historizujících po avantgardní, s vlivy secese, kubismu a funkcionalismu. Kniha se také zaměřuje na chudinské čtvrti a dělnické kolonie. Obsahuje padesát hesel s 103 objekty, 120 současnými snímky, historickými plány a fotografiemi, anglickým resumé, seznamem literatury a pramenů, a přehlednou mapu pro turistické využití, to vše v moderní grafické úpravě Jakuba Horského.

Výjimečná stavba s pohnutou historií a tragickým koncem, legendární dejvický hotel Praha, ožívá v monografii sochaře a publicisty Pavla Karouse a jeho spoluautorů. Kniha na 250 stránkách mapuje vznik, provoz a ostudný zánik této unikátní stavby, kterou navrhli architekti Paroubek, Navrátil, Černý a Sedláček na konci 70. let. Původně určený pro komunistickou elitu, hotel se stal výstavní skříní architektonického a designového umění té doby, paradoxně bez ideologického zabarvení. Osvětlení navrhoval Stanislav Libenský a Pavel Hlava, sochařskou výzdobu Břetislav Benda a Miloš Krátký, nábytek Zbyněk Hřivnáč. Luxusní pokoje s výhledem na Pražský hrad si užívali přátelé socialismu jako Jásir Arafat a Muammar Kaddáfí. Po pádu režimu sloužil hotel nejen VIP hostům, ale i široké veřejnosti. Na počátku nového tisíciletí byl bohužel zprivatizován a ministerstvo kultury odmítlo přidělit status památky, což vedlo k jeho zániku na příkaz miliardáře Kellnera. Hotel Praha tak představuje nejen příběh unikátní architektury, ale i transformaci české společnosti od reálného socialismu k reálnému kapitalismu. Provokativní obálku navrhl Vladimir 518, grafickou podobu Tereza Hejmová a Terezie Štindlová. Kniha vznikla ve spolupráci s historiky a dokumentaristou Martinem Kohoutem.

Kniha ukazuje, že unikátní moderní urbanismus a architektura města Hradce Králové spočívá ve vrstvení odkazů jednotlivých epoch, v systematickém včlenění struktury veřejné zeleně do přestavby v metropoli a v organickém propojení progresivních i tradičních architektonických řešení. Přináší analýzu a interpretaci hradeckých děl Jana Kotěry, Václava Weinzettla, Františka Thomayera, Jindřicha Freiwalda, Theodora Petříka, Oldřicha Lisky, Jana Rejchla, Josefa Gočára, Vladimíra Zákrejse, Josefa Fňouka či Heinricha Kulky a dalších slavných tvůrců.

Katalog díla architekta Milana Rejchla představuje jeho bohatou kariéru od studií na pražské technice u významných architektů až po jeho pedagogickou činnost na Fakultě architektury ČVUT. Rejchl, narozený v roce 1936, začal svou profesní dráhu v Hradci Králové, ale brzy se připojil k progresivnímu Pražskému projektovému ústavu, kde se podílel na experimentálním sídlišti Invalidovna a soutěžích na typové smuteční síně. V 70. letech vytvořil významná díla, jako je vila tenisty Jana Kodeše a přístavba motelu Stop. Po roce 1977 se stal pedagogem na ČVUT, kde navrhl soubor hotelů v Harrachově a reprezentační apartmány pro hotel Praha. Jeho projekt budovy konsolidační agentury v Praze se však kvůli politickým změnám výrazně změnil. Od 90. let vede soukromý architektonický atelier Arching R-R, zaměřující se na nízkoenergetické rodinné domy a další projekty, včetně hotelu Pyramida a adaptace budovy konsolidační agentury pro evropský družicový systém Galileo. Rejchl se rovněž účastnil soutěží na významné stavby a spolupracoval s renomovanými umělci. Kromě architektury se věnuje také výtvarnému umění.