Gabriela Ivana Vlková Livres

Všeobecný úvod do Písma svatého. Úvod do studia biblistiky určený nejen studentům teologie, ale i široké veřejnosti.

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Stránky Starého zákona se doslova hemží krutostí. Snad by se to dalo ještě nějak skousnout, kdyby se jednalo pouze o činy zlovolných lidí, kteří se Bohu vzpírají. Jenže ve Starém zákoně je to sám Bůh, kdo velmi často jedná tvrdě! Není proto divu, že občas bývá zdůrazňován kontrast: Bůh Starého zákona trestá, jeví se jako krutý, zatímco Bůh Nového zákona odpouští, tedy je milosrdný. Ale je tomu tak doopravdy? … Nebylo by dobré důkladněji ověřit, jak tomu s jeho milosrdenstvím v Písmu vlastně je? (z autorčina úvodu)

Výklad "Písní o služebníkovi" z knihy Izaiáš a jejich poselství o smlouvě. Tato publikace chce představit českým čtenářům, teologům i širší veřejnosti, tzv. písně o Hospodinově služebníku a nastínit problematiku jejich interpretace s ohledem na vývoj bádání o knize Izaiáš v posledních desetiletích. Publikace zkoumá i to, jak očekávaná smlouva souvisí s postavou toho, kdo je ve studovaných perikopách nazýván služebníkem. Rovněž uvažuje o tom, jak vnímat poselství těchto textů v perspektivě jejich definitivního naplnění v Kristu. Klade si otázku, jak tato proroctví mohou poznamenat náš život a stát se světlem našeho putování.

Kniha Izajáš patří mezi nejsložitější prorocké spisy Bible a zrcadlí pohnuté dějiny izraelského národa napříč několika staletími. Její obsah tvoří pestrý materiál: nesmlouvavé výtky, barvité popisy válečných hrůz, ale i jedny z nejútěšnějších biblických příslibů. Komentář ke knize Izajáš vychází z historicko-kritického bádání a připouští, že kniha je produktem kompozičního procesu, který trval několik století. Úvahám diachronního charakteru však není věnovaná hlavní pozornost. Výklad se zajímá především o poselství, které svým adresátům nabízí již hotový normativní spis. První svazek komentáře je věnován kap. 1–12, v nichž výrazněji než v jiných částech knihy zaznívá přímo hlas proroka z 8. st. př. n. l. Svým soukmenovcům vytýká zanedbávání Boha i prohřešky v mezilidských vztazích, také však nabízí orientaci uprostřed politických nástrah a povzbuzuje k důvěře v Boha, který svůj lid neopouští.

Kniha Izaiáš patří mezi nejvlivnější biblické spisy. Její řecký překlad, založený na hebrejském textu, obsahuje verše s obsahovými odlišnostmi, které reflektují historické události 2. století př. Kr., zejména židovskou diasporu v Egyptě. Septuagintní verze tak poskytuje cenné svědectví o interpretaci židovské literatury v období helenismu a kulturních dějinách židovského národa. Hlubší porozumění textu a jeho vztahu k hebrejské předloze je důležité pro badatele Nového zákona a patrology, neboť Izaiáš je jedním z nejčastěji citovaných textů v novozákonních spisech. Jeho septuagintní verze ovlivnila teologii raných řecky píšících církevních Otců a prostřednictvím Vetus Latina i latinských Otců. Publikace, kterou čtenáři dostávají do rukou, je průvodcem textem, s nímž pracovali raní křesťané při hledání zaslíbení v posvátných spisech vyvoleného národa, aby lépe pochopili a ocenili význam Ježíše z Nazareta. O teologickém a kulturním významu tohoto spisu, jehož český komentovaný překlad připravily Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, není pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.

Tato publikace se zabývá biblickými texty, které se týkají aktualizace či obnovy smlouvy vyvoleného lidu s Bohem Izraele, případně smlouvy nové. Konkrétně jde o texty deuteronomistické tradice a starozákonních proroctví, které tváří v tvář exilu, katastrofě interpretované jako selhání sinajské smlouvy, doufají v obnovu, dokonce ve smlouvu, jejíž kvalitativní rozměr by překonal smlouvu starou; dále jsou to texty novozákonní, které vykládají tato proroctví v jiném historickém kontextu a především se zaměřením christologickým. Pozornost je věnována též hledání „teologického klíče“, tedy důvodu naděje, ze které texty o nové či obnovené smlouvě vyrůstají.

Skriptum je určeno studentům oboru Katolická Teologie v předmětech KBV/H1C a KBV/H2C. Je koncipováno jako pracovní listy (tj. s prostorem k vepisování).