Viktor Černý Livres

Čadské jezero mění svou velikost a tvar nejen v průběhu roku, ale i během delších časových období. Jeho dnešní rozloha je skromným pozůstatkem velikého Megačadského moře, jehož poslední vzestup byl zaznamenán před osmi tisíci lety. V té době se v jeho okolí začalo formovat i první souvislejší osídlení lovecko-sběračských, později pasteveckých komunit. Přírodní podmínky tu lidem nabízely takové množství potravních zdrojů, že náročné pěstování obilovin nebylo třeba po dlouhou dobu zavádět. Současná rozmanitost etnických skupin, kulturních prvků i společenských struktur vedla badatele k otázce, jakou roli Čadské jezero v populační historii sahelo-súdánského pásma vlastně hrálo. Jedni se domnívají, že bylo jakousi křižovatkou migračních proudů a kulturních vlivů z té či oné části Afriky, druzí v něm vidí spíše jejich konečnou stanici.

Pravěkým dějinám Evropy, Egypta a Předního východu byla v české literatuře věnována již značná pozornost. Díky celé řadě badatelů máme dnes k dispozici poměrně podrobný obraz zachycující jednotlivé okamžiky kulturního a populačního vývoje těchto oblastí. V případě Arábie ale ne. Ještě před několika desetiletími nebyly pro její starší pravěká období k dispozici prakticky žádné spolehlivější doklady a počátky jihoarabské civilizace, jejíž představitelkou se stala legendární královna ze Sáby, bývaly kladeny do souvislosti s kulturami Předního východu. Přesvědčte se, že jižní Arábie nebyla jen jeho pasivním okrajem a že její civilizace vyrůstala na mnohem starším základě, který můžeme rekonstruovat pomocí kulturních artefaktů a prostřednictvím genetické diverzity současné populace.