František Knopp Livres

Petr Hruška je nejen výraznou osobností básnickou, ale také respektovaným literárním historikem a interpretem. Jeho mnohaletý zájem o dílo Karla Šiktance vyústil v monografii, která je důležitá hned v několika ohledech. Hruška sleduje vývoj Šiktancova básnického díla od rozpačitých počátků (Tobě, živote) až po vrcholy (Český orloj) a nedávno vydané sbírky (Vážná známost). Dokáže nejen mimořádně citlivě interpretovat básníkovy texty, ale také je zasazovat do kontextu doby a vnímat v souvislostech literárně-společenských. Součástí monografie je i podrobně rozebíraný kontext literárních časopisů (Květen a Orientace), které měly na básníka podstatný vliv. A jakkoliv je Hruškova monografie především literárněhistorickou a interpretační prací, v řadě pozorování a nenásilných syntézách vyjevuje i cosi podstatného o poezii vůbec.

První svazek Bibliografie Josefa Škvoreckého, která vzniká ve spolupráci Literární akademie a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zahrnuje veškeré autorovy texty publikované v češtině do 30. června 2004. Chronologicky řazené záznamy jsou přehledně uspořádany do několika kapitol vymezených charakterem díla a způsobem jeho publikování.

Výběrová bibliografie knih a článků od roku 1990.

Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech Kniha teatrologa Vladimíra Justa (* 1946) Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech je přepracovanou a doplněnou prací, jež má nahradit dávno rozebranou publikaci Česká divadelní kultura v datech a souvislostech 1945–1989 z roku 1995. V jedinečné syntéze představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu, divadla a uvolnění ve „velkých šedesátých“ a divadla a „normalizace“, ale je ojedinělá i důsledně kontextovým výkladem: v obsáhlé, o tisíce údajů rozšířené Chronologii událostí, jejímž spoluautorem je divadelní bibliograf František Knopp (* 1946), postihuje v širokém záběru souvztažnost divadla a politických i kulturních událostí nejen domácích, ale i světových. Divadlo se tak stává klíčem k rozumění celé epoše a kniha je svým encyklopedických charakterem vynikajícím nástrojem pro kontextové zkoumání nejen role divadla v totalitním státě, ale i českých kulturních dějin druhé poloviny dvacátého století.

Rozhovory z let 1984–1985 s V. Bělohradským, P. Králem, J. Němcem, J. Grušou, L. Vaculíkem, R. Preisnerem, A. Brouskem, S. Richterovou, K. Chvatíkem, J. Vladislavem (1985–1989), J. Kolářem (1985, 1997), Z. Vašíčkem a P. Šrutem (1989).

V 5.svazku ediční řady Eseje, kritiky, analýzy dostává slovo prof. Václav Tille (1867-1937), osobnost, prosazující divadelní vědu jako svébytnou univerzitní disciplínu, autor Soupisu českých pohádek (1929, 1934), reportážní knihy Moskva v listopadu (1929) a čtenářsky vděčného životopisu Božena Němcová (1911). Jeho knižně většinou nepublikované divadelní kritiky a studie přibližují půlstoletí divadla u nás, v Evropě i v zámoří očima vědce a spisovatele, pro něhož divadlo bylo víc zálibou a potřebou než profesí. Výbor je doplněn bibliografickým soupisem Tilleho statí o divadle.

Na 1 400 titulů v exilu vydaných knih a víc než 6 000 statí o literatuře z 36 exilových časopisů a sborníků jsou náplní této bibliografie. Chronologicky seřazené záznamy, uspořádané do tří tematických celků, ukazují, jakými cestami se ubíralo myšlení v exilu – a to nejen o literatuře.

Druhý svazek Bibliografie Josefa Škvoreckého, která vzniká ve spolupráci Literární akademie a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, obsahuje především informace o veškerých českojazyčných kritických a analytických ohlasech autorova díla a o těch momentech autorova profesního i soukromého života, které byly zaznamenány v tisku. Připojeny jsou i podrobné informace o Škvoreckého spolupráci s divadlem, filmem, televizí a rozhlasem.