Následky cévní mozkové příhody jsou velmi různorodé a vyžadují intenzivní neurologickou rehabilitaci, která by měla začít již během akutní fáze onemocnění. Pokud to stav pacienta dovolí, zahajujeme co nejdříve intenzivní rehabilitaci nejprve s cílem profylaxe a následně se zaměřujeme na co nejrychlejší dosažení samostatnosti a mobility.
Většina neurologických onemocnění zanechává dlouhodobé nebo trvalé následky různého rozsahu, stále stoupá zvláště počet pacientů s těžkým poškozením mozku. Počet těchto pacientů se také zvyšuje v důsledku značného pokroku v urgentní medicíně a intenzivní lékařské péči. Osoby s vážným, dříve smrtelným poškozením mozku dnes často přežijí, avšak s těžkým funkčním postižením. Z etických a zdravotně politických důvodů je základním požadavkem, aby pacienti dosáhli po ukončení akutní lékařské péče co nejlepší kvality života a soběstačnosti a aby znovu našli své místo ve společnosti. Publikace zkušené autorky se věnuje v širokém záběru různým aspektům neurorehabilitace a podává přehled současných terapeutických možností využívaných v rehabilitaci těchto pacientů. Kvalita jejich života závisí zejména na rychlém zahájení neurorehabilitace, která se provádí kontinuálně už od fáze akutní hospitalizace, lůžkové a ambulantní rehabilitace až k sociálnímu, rodinnému a pracovnímu zařazení. Cílem neurorehabilitace tak je podpora spontánního uzdravení, snížení výskytu raných i pozdních komplikací, intenzivní využití schopnosti regenerace a zbývající mozkové plasticity.
Lékařka představuje obor rehabilitace pacientů s neuropsychiatrickými postiženími. Ve dvaceti krátkých textech, inspirovaných lékařskými kazuistikami zachytila nejčastější případy, s nimiž se neurologie každodenně potýká.
30-seitige Broschüre mit ausführlichen Beschreibungen der Übungen sowie zahlreichen Photos und Zeichnungen. Nach der Entlassung aus der Klinik bleiben viele Patienten mit Hirnschädigung durch Lähmungserscheinungen beeinträchtigt. Das Übungsheft bietet die Möglichkeit, die während der stationären Rehabilitation begonnene Mobilitätsförderung auch nach der Entlassung im Rahmen einer selbständigen ambulanten Therapie fortzuführen.
Die Verbesserung der Bewusstseinslage und der Wahrnehmungsfähigkeit sind die ersten und wichtigsten Schritte, die „Grundsteine“ der frührehabilitativen Förderung der bewusstlosen oder schwer bewusstseinsgestörten Patienten mit Schädelhirntrauma. Auf diesen Grundsteinen wird ein komplexes Therapieprogramm aufgebaut. Obwohl die sogenannte frühe Stimulationstherapie, auch Komastimulation genannt, hinsichtlich ihrer therapeutischen Wirksamkeit und ihrer wissenschaftlichen Basis bisher noch kontrovers diskutiert wird, berichten bereits zahlreiche Autoren über zum Teil erstaunliche Verbesserungen der Bewusstseinslage und der Wahrnehmungsfähigkeit unzer dieser Therapie. Die Autorin liefert eine kritische Gegenüberstellung der zu diesem Thema durchgeführten Studien aus der Literatur und stellt ihr Konzept einer multimodalen Stimulationstherapie vor, die mit orofazialen, akustischen, visuellen, gustatorischen, olfaktorischen, propriozeptiven, taktilen und kinästhetischen Reizen arbeitet. Anhand von Falldarstellungen werden praxisorientiert aktuelle Therapiestrategien aus der Frührehabilitation bewusstloser und bewusstseinsgestörter Patienten dargestellt.
Publikace zkušené autorky se zabývá traumatickým poškozením mozku a jeho rehabilitací, které patří k nejčastějším příčinám invalidity. Těžké poranění mozku, kdy pacienti zůstávají více než 24 hodin v bezvědomí, má zvláštní sociálně-ekonomický význam. Mortalita těchto pacientů zůstává vysoká (20-30%), přičemž 21 % z nich zůstává ve vegetativním stavu nebo trpí těžkým neurologickým deficitem. Studie ukazují, že funkční regenerace poškození centrálního nervového systému je možná. Centrální projekční zóny se mohou restrukturovat, aktivovat se mohou dříve potlačené dráhové systémy a na buněčné úrovni mohou probíhat procesy reorganizace. Klíčové pro zlepšení u těžce postižených pacientů je zahájení rehabilitace již v akutní fázi hospitalizace a její kontinuální provádění až po reintegraci do rodinného, sociálního a profesního života. V obecné části autorka popisuje patofyziologii, neuroprotektivní terapii, neurobiologii a neuroplasticitu. Klinická část se zaměřuje na diagnostiku a terapii traumatického poškození, následky poškození CNS, rehabilitační metody a klinické výsledky. Publikace také zahrnuje experimentální studie v neurorehabilitaci a jejich výsledky, a na závěr obsahuje klasifikační a skórovací systémy a testy.
Preklinické i klinické ošetření pacientů v kómatu s těžkým poškozením mozku dnes zahrnuje diferencované interdisciplinární terapeutické přístupy. V těchto oblastech bylo v posledních letech dosaženo značného pokroku, který vedl v první řadě k snížení mortality těchto pacientů. Nové formy rehabilitace, k nimž patří hlavně různé koncepty terapeutické stimulace, již přinesly pozitivní zkušenosti. Multisenzoricky orientovaná stimulace tvoří dnes společně s profylaktickými formami terapie základ včasné neurorehabilitace se zaměřením na zlepšení vědomí a dosažení první schopnosti reakce a komunikace. V okamžiku dosažení zlepšeného vědomí a schopnosti komunikace je možné začít rozvíjet celé spektrum rehabilitační terapie.
