Jan Randák Livres

Jedinečná syntéza českých dějin sleduje vývoj na našem území od prvních stop člověka po současnost. Texty fundovaných odborníků a bohatý obrazový doprovod provázejí čtenáře dlouhým příběhem našich dějin a přitažlivým, moderním způsobem ho seznamují s klíčovými událostmi, politickými změnami, sociálním a kulturním prostředím i s významnými osobnostmi. Dějiny českých zemí jsou nejen užitečnou příručkou pro všechny zájemce o historii, ale také jedinečně zpracovanou výpravnou publikací

Jedinečná publikace prostřednictvím biografií významných osobností politického, kulturního a hospodářského života vypráví o našich dějinách od prvních Přemyslovců po konec 20. století. Texty fundovaných odborníků a bohatý obrazový doprovod seznamují čtenáře se státníky, církevními hodnostáři, spisovateli, kronikáři, malíři, stavebníky, hudebními skladateli, světci, cestovateli, buřiči a jinými mimořádnými lidmi našich dějin a přitažlivým, moderním způsobem líčí jejich osudy a záslužné činy. Osobnosti českých dějin jsou neocenitelnou příručkou pro celou rodinu, od studentů přes zájemce o historii všeho věku po každého, kdo chce o osobnostech své země a národa vědět víc.

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánu, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování od prvopočátků až do sklonku komunistické diktatury.

Na šestadvacet odborníků především z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z Akademie věd a dalších odborných pracovišť zpracovalo čtyřicet studií věnovaných nejrůznějším badatelským přístupům a tematickým okruhům, a to jak v kontextu české, tak i světové historiografie. Publikaci jistě využijí nejen studenti, ale i širší odborná veřejnost, badatelé v příbuzných oborech a všichni zájemci o dějiny 19. a 20. století.

Předkládaný sborník shrnuje příspěvky přednesené na jubilejním 30. ročníku plzeňského sympozia (25.–27. 2. 2010), tematizujícím kategorie zločinu a trestu v české kultuře 19. století z pohledu různých humanitních oborů. Konferenční příspěvky vycházejí z teze, že zločiny a tresty patří k lidské společnosti od počátku jejích dějin a střetávání se a konfrontace se psanými i nepsanými, zjevnými či skrytými pravidly a omezeními, kterých je však zároveň sám člověk tvůrcem a interpretem, patří nedílně k životu lidského individua i kolektivu. Zákonnost a předpisy ovšem nejsou ničím daným, mění se společně s institucemi a lidmi, kteří jim dávají konkrétní podobu a následně je vyžadují a sankcionují. Stýkání a potýkání se s těmito normami přitom na sebe může brát nejrůznější podoby. Příspěvky sborníku shrnují vývoj práva a soudnictví od osvícenských reforem po cca polovinu 19. století, další se věnují otázkám zločinů a trestů v konkrétnějších oblastech, jejich literární tematizaci, stejně jako nejrůznějším otázkám spjatým s vizualizací zločinu.

Záhy po vzniku Československa v roce 1918 se na scéně objevuje nový a skutečně nepřehlédnutelný fenomén – TRAMPING. Nebyl jen dočasnou zálibou několika kluků a holek. Právě naopak! I přes prvotní nedůvěru rodičů či učitelů, přes nevoli státních orgánů i mládežnických či tělovýchovných organizací stále rostl a mohutněl. V průběhu 30. let se k němu hlásily desetitisíce mladých lidí. Co je na trampování přitahovalo? Na začátku určitě víkendová volnost. Touha vzít život aspoň během krátké sobotní a nedělní svobody do svých rukou. A to včetně toho sexuálního. Však také českou společností občas zněly hlasy, že tramping je vlastně hnutím sexuálním. Ale pozor, tramping nebyla jen romantika táborových ohňů a odchod ze zkaženého města do chrámu léčivé přírody. Tramping byl nedílnou součástí prvorepublikového systému a ten z něj nakonec dovedl těžit. Dokladem je třeba komerční šíření trampské písničky hudebním průmyslem. Nepřehlédnutelným se stal i trampský sport a mezinárodní úspěchy trampů-sportovců. Trampové se alespoň na čas stali lákavým voličským rezervoárem politických stran. Dosud spíše přehlížené dějiny prvorepublikového trampingu jsou tak vlastně zajímavou historií meziválečné společnosti a mladého československého státu.

Podtitul: Smrt a umírání v revoluci 1848 Základním tématem této knihy je ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848. Jde o v českém prostředí nový pohled na revoluční rok 1848. Kult mrtvých byl sofistikovaným prostředkem využití obětí pro cíle revolučního i kontrarevolučního tábora. V kontextu tohoto instrumentu nezemřeli mrtví pro zištné důvody, nýbrž položili život za vlast a budoucnost. Tato teze platí jak pro padlé revolucionáře, tak pro zástupce kontrarevoluce. Násilná smrt obětí směřovala k morálnímu zdůvodnění snah konkrétního tábora. Práce si všímá tohoto jevu v prostředí české, rakouské, resp. vídeňské, německé i židovské společnosti roku 1848. Nejde však o pouhý popis tohoto jevu. Ten by přiblížil kult mrtvých především v jeho národních a místních souvislostech. Ačkoliv se totiž jednalo o kult ověnčený slavnostmi, vzpomínkovými akcemi i pronášenými a posléze uveřejňovanými řečmi, zahalenými do rozdílných národních barev a disponujících různým slovníkem, pod vnějším nacionálním nádechem šlo o shodné akce a přístupy.

Téma zbabělosti a hrdinství musí logicky pracovat s velmi jemnými a mnohdy neuchopitelnými esencemi, jako jsou psychologie osobnosti, svědomí či dokonce víra. A právě schopnost překročit hranice své existence a doslova nasadit svůj život za něco mnohdy tak abstraktního, jako je ideál demokracie či svobody, je skutečným tajemstvím, do kterého se historická věda pokouší nahlédnout pečlivým zpracováním konkrétních osudů a jejich zařazením do kontextu doby, společnosti či konkrétních dramatických událostí. Zároveň nelze opomíjet ani hrdinství každodenního nasazení ve jménu těchto ideálů, aniž by se osudy aktérů historických událostí musely nutně odvíjet v dramatických turbulencích doby na hraně života a smrti.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.

Sedm osobností české a slovenské vědy reaguje na přezíravý postoj vůči humanitním a společenským vědám osobně laděnými texty, ve kterých nás seznamují se svými obory a apelují na jejich nezbytnou roli v životě jedince i společnosti. Falešná optika pouhé aplikovatelnosti a bezprostřední užitečnosti poznatků a vědění proměňuje od základu ideu univerzity a ohrožuje existenci mnoha vědních oborů, jež mají za sebou bohatou historii a přispívají k pěstování a tříbení národní a kulturní intelektuální identity. Editoři této kolektivní monografie, Jan Randák a Aleš Novák, se domnívají, že je stále ještě čas zastavit negativní trend podhodnocování humanitních a společenskovědních oborů. Záměrem knihy je upozornit na tento stav, pozitivně ukázat silné stránky těchto disciplín a otevřít diskusi o jejich odpovídajícím celospolečenském – kulturním a duchovním – významu.