Ines Koeltzsch Livres

Die Entwicklung von Franz Kafkas literarischem Erbe wird in diesem Buch beleuchtet, das sich mit seiner posthumen Berühmtheit auseinandersetzt. Es untersucht, wie seine Werke, die zu Lebzeiten nur begrenzte Anerkennung fanden, nach seinem Tod an Bedeutung gewannen und zu zentralen Texten der Weltliteratur wurden. Dabei werden die kulturellen und historischen Kontexte berücksichtigt, die zu Kafkas Aufstieg zur Ikone beigetragen haben. Die Analyse bietet Einblicke in die zeitlosen Themen und die innovative Sprache seiner Schriften.

Pavel Eisner (1889–1958) gehört zu den bekanntesten Prager Intellektuellen, die sich für den kulturellen Austausch zwischen Tschechen und Deutschen engagierten. Als Sohn jüdischer Eltern avancierte er zu einem der produktivsten Publizisten und Übersetzer der Zwischenkriegszeit, der in beiden Sprachen veröffentlichte. Sein Thema blieb die Prager deutsche Literatur, seine Essays sollten die Kafka-Rezeption nach 1945 maßgeblich beeinflussen. Dieser Band präsentiert die vielfältigen Facetten seines Lebens und Werks.

Česko-židovsko-německé vztahy 1918–1938. Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948. Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných. Ukazuje, že konstrukce národní identity v hlavním městě Československa nebyly navzdory jejich zdánlivé všudypřítomnosti stabilní a pevně dané.