Šárka Maixnerová Livres

Kniha k filmu Juraje Jakubiska Bathory rozšiřuje tradiční obraz Alžběty Báthoryové (1560–1614), známé jako Čachtická paní, z krvelačné hraběnky na komplexní historickou postavu. Scenárista a režisér Juraj Jakubisko studoval historické prameny a diskutoval s odborníky, aby vytvořil velkolepý portrét uherské šlechtičny, která vlastnila více majetku než král a odvážně čelila mocenským intrikám. Kniha nabízí čtenářům obě strany jejího života, včetně rodiny a protivníků, a zasazuje příběh do kontextu končícího středověku a dobových zvyklostí. Dále přibližuje místa historických událostí i filmového natáčení. Rozhovory s hlavními představiteli a tvůrci, včetně Jakubiska a producentky Deany Jakubiskové-Horváthové, odhalují zákulisí projektu. Režisér provází knihou svými úvahami a na závěr představuje své osobní krédo. Kniha je doplněna obrazovými záběry, reprodukcemi historických dokumentů a unikátními ilustracemi z filmového deníku. Čtenář se může ponořit do vášnivých obhajob a obžalob Alžběty Báthoryové, zamyslet se nad tajemstvími a nechat se okouzlit historickými souvislostmi i filmovými ingrediencemi. Kniha byla vydána Českou televizí, Edice ČT v roce 2008.

Cestopisy, životopisy, cestopisné životopisy, životopisné cestopisy co je to vlastně za tvar? Není to tvar ani útvar, jsou to drobné střepiny životů těch, kteří kdesi kdysi žili, a buď ještě zdaleka netušili, že se ocitnou v učebnicích, anebo to už tušili, ale přesto si dovolili žít tak, jak bylo třeba. Bydleli v domech, do kterých ještě nebyla vytesána zlatě jejich jména, chodili po ulicích, které se ještě nejmenovaly po nich, chodili nebo nechodili do kostelů, ve kterých dnes objevujeme stopy jejich vrypů z hodin, které je v životě nudily Chození po stopách hrdinů českých učebnic je specifická zábava, která každé krajině skýtá další rozměr.

Mapuje a osvětluje tragické osudy řady obětí předlistopadového režimu, jejichž případy, často spletité až záhadné, se dodnes nepodařilo dotáhnout do konce a zjednat tak obětem přísně tajných vražd spravedlnost. Projektu scénáristky a publicistky Šárky Horákové a jejích spolupracovníků se podařilo vynést na světlo množství utajených informací a stop, a v řadě případů přispět k vyřešení a rozuzlení dlouho nevyřešených případů. Stejně jako tento dokumentární cyklus, tak ani tato kniha si neklade za cíl generalizovat, či dokonce pasovat se do pozice ,generálů po bitvě. Jde jen o snahu pravdivě vylíčit některé tragické osudy nejen našich spoluobčanů, a zároveň ozřejmit, jak nesnadná je jakákoli snaha o možnou nápravu. A s odstupem času o nesnadné pochopení a vcítění do těchto tragédií zdánlivě cizích lidí, cizích osudů a cizích domovních prahů, které mnohé z nás nechávaly lhostejnými nebo obezřetnými z představy, že nás se to netýká. (plk. JUDr. Pavel Bret). Předmluva Jefima Fištejna.

Osobnosti, které se skrývají v Janu Přeučilovi, jsou různé. Je mezi nimi syn, jemuž odsoudili otce v politickém procesu, dospívající muž, který toužil hrát tak hodně, až ho z toho bolely ruce, najde se mezi nimi i snílek, který miluje princezny, a také klaun, jehož sledovala StB. Jan Přeučil dovolil nahlédnout do soukromí svého života a vznikla tak krásná vzpomínková kniha.

František Vláčil, český filmový režisér, malíř a grafik. Jeho filmová tvorba vyniká expresivní obrazovou formou a hlubokým filozofickým podtextem, který je zdůrazněn dramatičností a výraznou psychologií hrdinů (Holubice, Markéta Lazarová, Údolí včel, Adelheid, Dým bramborové natě, Stíny horkého léta, Koncert na konci léta, Hadí jed, Stín kapradiny, Mág.). V roce 1995 získal Českého lva za celoživotní dílo. Jeho filmy strhují svou zemitostí, pravdivostí a úchvatnými obrazy. Kniha přibližuje skrytá tajemství, vášně, bolesti a problémy tohoto velkého umělce. Publikace na jejímž vzniku se spolupodílel syn Františka Vláčila je doprovázena bohatou fotografickou přílohou.

Kdo z hereckých kolegů pro ni žádal trest smrti? Známá dokumentaristka přináší unikátní svědectví o tragickém osudu této jedinečné ženy.

Publikace Šárky Horákové dává nahlédnout pod povrch idylického mediálního obrazu Štěpánky Haničincové jako laskavé průvodkyně dětskými pořady a líčí střet jejího působení ve světě dětských pohádek s tvrdou realitou doby poznamenané politickou cenzurou a praktikami totalitního režimu proti nepohodlným lidem i osobní tragédii ženy, která neuměla stárnout.

Cestopisy, životopisy, cestopisné životopisy, životopisné cestopisy… co je to vlastně za tvar? Není to tvar ani útvar, jsou to drobné střepiny životů těch, kteří kdesi kdysi žili, a buď ještě zdaleka netušili, že se ocitnou v učebnicích, anebo to už tušili, ale přesto si dovolili žít tak, jak bylo třeba. Bydleli v domech, do kterých ještě nebyla vytesána zlatě jejich jména, chodili po ulicích, které se ještě nejmenovaly po nich, chodili nebo nechodili do kostelů, ve kterých dnes objevujeme stopy jejich vrypů z hodin, které je v životě nudily… Chození po stopách hrdinů českých učebnic je specifická zábava, která každé krajině skýtá další rozmě

Kniha Šárky Horákové-Maixnerové si neklade za cíl historické zmapování této události. Její záměr je jiný – nechat mluvit autentické dobové dokumenty. Ty jsou otištěny vcelku, a umožňují tak unikátní nahlédnutí za kulisy historické události. Postupně se můžeme seznámit s poznámkami týkajícími se prvního velkého procesu s představiteli církví, který „Akci K“ předcházel, s plány na akci samotnou, detailním seznamem jednotlivých klášterů nebo třeba odsuzujícími dopisy institucí a pracovních kolektivů.