Šestý díl encyklopedické řady Obrněná technika navazuje bezprostředně na pátý svazek této řady, kde jsme se kromě techniky používané v Polsku a Rakousku seznámili s obrněnými automobily a tančíky československého původu. Bohatá historie československé obrněné techniky v období mezi dvěma světovými válkami je v šestém díle dokončena popisem tanků, a to nejenom z hlediska jejich technických parametrů. Nemalou část textu tvoří popis bohaté historie jejich bojového nasazení – v barvách nejrůznějších států. Kromě historie československých tanků má čtenář možnost se v této knize seznámit s obrněnou technikou rumunského a maďarského původu. Nedílnou součástí této knihy jsou pak unikátní fotografie, výkresy popisovaných vozidel a barevné nákresy.
V pátém dílu řady Obrněná technika se čtenáři poprvé dostává do rukou svazek tohoto cyklu, který se zabývá více státy. Jenom pro připomenutí – první dva svazky se týkaly Německa, třetí a čtvrtý díl pak Sovětského svazu. V pátém díle přicházejí na řadu státy Střední Evropy, konkrétně pak Rakouska, Polska a Československa. Kapitola zabývající se Československem musela být rozdělena na dvě části, protože je nejrozsáhlejší, což odpovídá i významu ČSR, skutečné dobové velmoci na poli obrněné techniky. V pátém svazku se čtenář dozví o československých obrněných automobilech a tančících, tanky přijdou na řadu až v díle šestém, který přinese i informace o dalších státech střední Evropy – Rumunsku a Maďarsku.
Text této knihy je – jak už se u této řady stalo zvykem – opět doplněn množstvím fotografií, pérovek a barevných nákresů.
Prehľadne štruktúrovaná kolektívna publikácia „Práca – česť, robota – povinnosť“. Vojensky organizované pracovné jednotky Židov na Slovensku v rokoch 1939–1943 nadväzuje na práce vojenských historikov o Pracovnom zbore národnej obrany vojnovej Slovenskej republiky a VI. robotnom prápore Pracovného zboru a prináša mnohé nové poznatky a analýzy v širšom kontexte tzv. riešenia židovskej otázky na Slovensku. V prvej kapitole sa Eduard Nižňanský a Igor Baka zaoberajú problematikou židovských pracovných a koncentračných táborov a stredísk na Slovensku v rokoch 1938–1945. V nasledujúcej Oldřich Pejs a Igor Baka približujú postavenie Židov vo vzťahu k slovenskej brannej moci v rokoch 1939–1940 (vyradenie Židov z brannej moci, žiadosti o výnimku, formovanie pracovných jednotiek Židov). Milena Balcová sa zaoberá Pracovným zborom národnej obrany v rokoch 1941–1945 (vznikom zboru v kontexte rozsiahlej reorganizácie slovenskej armády, organizáciou zboru, početným stavom jednotlivých súčastí, výcvikom a podobne, s dôrazom na židovských a rómskych príslušníkov VI. robotného práporu). Matej Medvecký a Peter Kralčák v ďalšej kapitole mapujú postavenie Židov v VI. robotnom prápore – organizáciu a dislokáciu práporu, rozsah a jednotlivé formy pracovného nasadenia a životnú úroveň (podmienky ubytovania, stravovanie, zdravotná starostlivosť). V nasledujúcej časti sa Igor Baka zaoberá podielom armády na technickej príprave a realizácii prvej etapy deportácií Židov v roku 1942. Analyzuje skutočnosti, ktoré zachránili Židov zo VI. robotného práporu pred transportom do nacistických vyhladzovacích táborov a tiež rozoberá situáciu Židov a nálady v VI. robotnom prápore počas tohto tragického času. Posledná kapitola Tamary Janecovej je interdisciplinárnou analýzou výnimočného povojnového románu Šiesty prápor, na stráž! slovenského spisovateľa židovského pôvodu Emila F. Kniežu. Napriek umeleckému charakteru diela podčiarkuje jeho istú dokumentárnu hodnotu a zameriava sa na témy každodennosť, deportácie a vzťahy. Vedecky koncipovanú kolektívnu prácu priebežne dopĺňajú fotografie a v závere rozsiahly zoznam použitých zdrojov a menný register.
