Dagmar Chytková Livres

Kniha se systematicky zaměřuje na informační gramotnost pedagogů, což je téma dosud nedostatečně reflektované. Rozdělená do dvou částí, první část představuje model informační gramotnosti, který je klíčový pro intelektuální činnost v této oblasti. Autoři analyzují Přechodový model, který zahrnuje sedm oblastí: definování problému, informační vyhledávání, analýzu informací, organizaci informací, komunikaci, tvorbu znalostí a dokumentů, přičemž kladou důraz na informační sebeřízení, zahrnující bezpečnost, etiku a informační hygienu. Druhá část se zaměřuje na implementaci témat do rozvoje informační gramotnosti pedagogů prostřednictvím modulů, které vycházejí z teoretického rámce a nabízejí obsahovou kodifikaci klíčových dovedností, jako je vyhledávání informací, organizace dat či tvorba audiovizuálních materiálů. Publikace kombinuje teoretické a praktické přístupy k vzdělávání pedagogů a usiluje o stanovení standardu minimálních kompetencí pro učitele 21. století. Informační gramotnost učitelů je stále podceňovaná, a tato publikace si klade za cíl podnítit zájem o toto téma, neboť bez ní učitelé nemohou adekvátně vzdělávat sebe ani své žáky. Moderní učitel je součástí komunit, vyhledává a sdílí informace, vytváří e-portfolia a zohledňuje etiku v ICT. Kniha tak představuje základní odrazový můstek pro vzdělávání pedagogů v této oblasti.

Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit. Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi naučili učit se, a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas. Zaměřuje se především na: - aktivní a kritické myšlení, - kreativitu a myšlenkové mapy, - paměťové techniky, - sebeřízení a organizaci času, - psaní poznámek i odborných textů, - učení se pomocí moderních technologií a skrze Internet a mnoho dalšího. Kniha je inspirací pro každého, kdo se rozhodne umět učit se zejména sám, a to bez ohledu na to, zda je žákem, studentem vysoké školy nebo již pracujícím. Dalšími zdroji informací mohou být weby Myslenkove-mapy.cz a Kreativni-uceni.cz. Autoři publikace navazují na svoji předešlou knihu Myšlenkové mapy pro studenty.

Schopnost učit se efektivně a pamatovat si spoustu informací můžete stále zlepšovat. Myšlenkové mapy jsou výborným nástrojem pro studenty, protože rozvíjí kreativitu a zajišťují přechod od memorování k pochopení učiva. Neslouží primárně k tomu, aby se člověk dobře naučil na zkoušky, ale měly by rozvíjet myšlení jako takové. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí nebo třeba práce s asociacemi jsou důležité pro život a práci po škole. Autoři se věnují především oblastem, které souvisejí s vysokoškolským studiem.

Kniha se zaměřuje na principy distančního vzdělávání, které se vyznačuje absencí kontaktu mezi žákem a učitelem. V pěti hlavních kapitolách se zabývá trendy, současným stavem a budoucími vizemi tohoto způsobu výuky. První kapitola představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, přičemž klade důraz na konstruktivismus a konektivismus a jejich projevy ve výuce. Druhá kapitola zkoumá distanční vzdělávání jako specifický způsob výuky, včetně jeho historie a predikce trendů. Důkladně se zaměřuje na faktory ovlivňující kvalitu distančního vzdělávání, jako jsou časové aspekty, zpětná vazba a bezpečnost. Třetí kapitola se věnuje různým formám distančního vzdělávání, včetně e-learningových kurzů, webinářů, MOOC a virtuálních světů. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na didaktiku přípravy výukových materiálů, jako jsou interaktivní osnovy, testy a videa, a zdůrazňuje důležitost jejich promyšlené přípravy. Závěrečná kapitola se zamýšlí nad metodami získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a zdůrazňuje potřebu kontinuální evaluační činnosti, která ukazuje smysl distanční výuky.