Emil Hruška Livres

Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva a možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Kniha popisuje organizační, personální a materiální aspekty freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější operace a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení činnosti formací freikorpsu na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti pravidelných vojenských jednotek. Na kontě freikorpsu zůstalo za krátkou dobu jeho existence vedle materiálních škod více než 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…

V archivech jsou uloženy statisíce dnes už zapomenutých soudních a policejních spisů, které dokumentují lidská dramata na straně obětí, zločinců i mužů zákona. Patnáct kriminálních případů zpracovaných v této knize čerpá právě z těchto dobových dokumentů a přináší pohled na proměnu zločinu v letech 1914 až 2004 od časů, kdy ještě v kriminalistice neexistovala daktyloskopie až po první případ vyřešený metodou porovnání DNA a pátrání v kyberprostoru internetu. Skutečné zločiny zasazené v reálných a často také dramatických kulisách historie naší republiky. Otec, který pro svou lásku obětuje dítě. Kasař, který si neváhal změnit tvář. Žena, která stála za zmizením minimálně 47 dětí. Vrah v roli hrdiny, který dostane vyznamenání od prezidenta republiky… Skutečné příběhy, které jsou často šílenější než nespoutaná fantazie spisovatelů. Kniha vychází z oblíbeného rozhlasového cyklu „Historie českého zločinu“, který je od roku 2016 vysílán na stanici Český rozhlas Dvojka. Příběhy: Dítě, které nikdo nechtěl, Žháři v Holicích, Kde jsou děti ?, Kasař, který změnil tvář, Neodeslaný dopis vraha Ondraše, Dokonalý padělek, Bestie Ruth, Státní vyznamenání pro vraha, Špatný vrah, Studna, Akce Starožitnost, Neznámá z Letňan, Jak usvědčit vraha, Vyděrač

Popis osudu Konrada Henleina, který se z občana Československé republiky změnil v jednoho z nejhorších zrádců v její historii. Autor objevil a sugestivně podává nová fakta, zajména týkající se údajné Henleinovy sebevraždy.

Pohnuté životní osudy nepříliš známých osobností českých dějin let 1939-1945. Výklady věnované různým zajímavostem tohoto historického období. // Autor sleduje život kolaborantů a konfidentů gestapa (např. parašutista Karel Čurda, policista Jaroslav Nachtmann a bývalý důstojník čs. armády Antonín Nerad), nacistických pohlavárů (K. H. Frank a velitel jednotek SS Adolf Hanke) a rovněž osob, na jejichž činnost můžeme nahlížet spíše pozitivně (např. bratr Hermanna Göringa Albert Göring, který patřil k odpůrcům nacismu).

Rozsáhlá autobiografická freska "pana vikáře" Šedého (1873 - 1971). Vzpomínky zachycují společenské, hospodářské a církevní poměry v Rakousko - Uhersku na přelomu 19. a 20. století, cesty "na zkušenou" po předválečné Evropě, péči o Čechy na Volyni a jižní Ukrajině postižené hladomory na počátku 20. let, církevní práci "apoštola severní Moravy" v době přestupového hnutí (zejména ve Svébohově, Zábřeze, Hrabové, Olomouci), život církve v Sudetech za 2. svět. války a nakonec dobu odpočinku v rodném Jimramově. Rozmanitost navštívených míst, vykonaných aktivit, lidských setkání a osudů ujednocuje životní nasměrování, vyrůstající z pokorné a "tklivé" zbožnosti.

Nebyl ani příliš vzdělaný, ani příliš schopný, spíše bázlivec, než neohrožený předák Hitlerovy páté kolony v předmnichovském Československu. Proč tedy padla volba právě na Konrada Henleina a on se stal vůdcem sudetských Němců? A jak to vlastně bylo s Henleinovou sebevraždou? Na tyto a další otázky hledá odpovědi Emil Hruška ve své nové knize literatury faktu, která se čte jako detektivka.

Kriminální případy z let 1920-1963. Pohraniční pitaval volně navazuje na knihu Vraždy v pohraničí (2018). Také v „pitavalu“ dává autor kriminální případy (tentokrát nejen vraždy), ke kterým došlo v česko-německém pohraničí, do dobových souvislostí společenských a politických. Některé z případů, vzhledem k jejich specifičnosti, autor uvozuje právnickými a kriminalistickými zásadami a závěry, důležitými jak pro vyšetřování, tak pro soudní řízení. Kniha je vybavena mnoha fotografiemi, většinou dosud nepublikovanými.

Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80. letech dvacátého století sérii absurdních teroristických útoků s desítkami obětí; je tu i případ vraha a pedofila Marka Dutrouxe. Kritika tehdejšího vyšetřování mířila přímo do struktury belgické státní správy paralyzující sebe samu… Svérázný belgický státní systém, svérázná mentalita lidí, těžký stín ležící nad zemí od 19. století, kdy byla kolonie Belgické Kongo místem tak strašlivých masakrů, že jsou v Belgii dodnes tabu. To vše přežívá dodnes. Hlavní země Evropy je krásná, ale stíny nad ní se nedají rozehnat. Autor prožil v Belgii několik let a ve své knize předkládá českému čtenáři ojedinělý pohled na tuto zemi.

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa. Ta nejdůležitější z nich je tato: Stalo se a bylo, nedá se odestát, a kolik je hrobů, o kterých nikdo neví. Poučení? Skrze Aymého Zelenou kobylu: Který Francouz si dneska láme hlavu, že před skoro sto padesáti lety znásilňovali prušští vojáci jejich prapraprababičky? Asi jako v Hruškově majstrštyku Smrt Karla Fábery: Děti pocházející z těchto prapodivných svazků však už problémy mezi sebou neměly. Národnost jejich rodičů jim mohla být ukradená.

Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do své smrti 4. června 1942. Věnoval se nejen represi proti odbojným Čechům a „konečnému řešení židovské otázky“, ale také problematice přestavby správního aparátu a zajištění fungování protektorátu jako „zbrojnice třetí říše“. Toho všeho, ale i jiných problémů, se týkaly jeho známé, méně známé i zcela neznámé projevy a stati, jež vznikly v Praze. Vedle toho kniha přináší pohledy na Heydricha – formulované po jeho smrti – ze strany jiných vysoce postavených členů SS. Samostatnou část představuje pojednání o Nadaci Reinharda Heydricha, která působila v Praze do posledních válečných dnů.