Zdeněk Fišera Livres

Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty. Třetí svazek zahrnuje katalog tvrzí (včetně nákresů a stavebních plánů), podrobněji seznamuje čtenáře s vybranými stavbami jak notoricky známými, tak i se stavbami donedávna považovanými za zmizelé. Součástí je i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury.

V návaznosti na titul o městských věžích se tentokrát autor věnuje fenoménu městských bran, z nichž stovky již v průběhu času, a to zejména v 17. a pak v 19. století, zanikly, ale desítky ještě dodnes existují a dotvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji bran a jejich rozdělení následuje abecedně řazený katalog podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací (fota, plánky, nákresy) a barevná příloha.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. První díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Prahy, Jihočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Libereckého, Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje.

Autor (mj. vydal v Libri knihu Skalní hrady zemí Koruny české) se problematice věnuje už desítky let. K jeho přednostem patří i skutečnost, že všechny zařazené lokality (s výjimkou těch, které jsou nedostupné) osobně navštívil a většinou i proměřil. V knize shromáždil na stovku jeskynních hradů a hrádků (včetně těch, kde jsou ještě pochybnosti) z oblasti Německa, Švýcarska, alpské části Itálie, Rakouska, Slovinska, Slovenska a Polska. Po stavebním rozboru následuje výklad jednotlivých lokalit s plánky, rekonstrukcemi a dokumentárními fotografiemi.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a branách se tentokrát dvojice autorů věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé již v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly – byť několikrát přestavovány – zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po úvodních kapitolách věnovaných vývoji radnic následuje abecedně řazený katalog (v 1. dílu A–J) podle jednotlivých měst. Text doprovází množství ilustrací, mimo jiné historická i současná fota, kresby průčelí, půdorysné plánky, veduty a podobně.

Autor sleduje ojedinělý a dodnes diskutovaný typ panského sídla tentokrát nejen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale i za hranicemi současné ČR, v rámci bývalých zemí Koruny české. Abecedně řazený výčet jednotlivých lokalit s jejich historií a popisem soudobého stavu provázjí půdorysné plánky, rekonstrukce, dobové ilustrace i dnešní fota. Encyklopedickou část předchází úvodní stať, která sleduje fenomén sklaních hradů, jak ho definují různí autoři, a to v rámci celé Evropy.

Městské věže představovaly reprezentační stavby města, ať už stály samostatně, nebo tvořily součást důležité městské budovy. Vznikaly často jako součást farních kostelů nebo radnic, ale jako tzv. věžovité brány byly někdy zapojeny do městského opevnění. Mívaly i obranný charakter, ale primární byl jejich strážní účel: střežení okolí města v době nebezpečí, vyhlašování času nebo třeba poplachu při požáru. Klasické věže (zvané i hlásky nebo zvonice) měly v nejvyšším patře po celém obvodu převislý či arkádový ochoz. Za ním býval věžní byt či světnice věžníků (hlásných či podvěžních). Soubor zachycuje na 130 věží, text doplňují fotografie a dobové ilustrace.

V návaznosti na již vydané tituly o městských věžích a městských branách se tentokrát autor věnuje fenoménu historických radnic (tedy těch, které vznikly do 1. světové války), z nichž některé v průběhu času zanikly, většinou však zůstaly - byť několikrát přestavovány - zachovány do současných dnů, třebaže ne vždy jsou i dnes sídlem městského úřadu. Všechny dochované budovy však dodnes vytvářejí nenapodobitelný kolorit mnoha našich měst. Po I. díle (s úvodem a městy A-G) následuje katalog měst mezi H-Ž, soupis literatury a slovníček, opět s množstvím ilustrací (plánky, fota apod.).

Sborník příspěvků z odborné konference Dějiny staveb 2003 v Nečtinách