Joseph Nevadomsky Livres

Kniha čtenáře uvádí do vývojových proměn výtvarné rekonstrukce prehistorického světa, zejména období mladého paleolitu. Pozornost je věnována výtvarné tvorbě českých a zahraničních umělců od 19. až do počátku 21. století. Výklad sleduje postupný vývoj a základní milníky výtvarné rekonstrukce pravěku a evoluce člověka na území Evropy i ve Spojených státech amerických. Tvůrci umělecké rekonstrukce ztvárňují fyzický vzhled i způsob života našich evolučních předků, přičemž kladou důraz na vizualizaci evolučních proměn morfologie rodu Homo v kontextu prehistorických přírodních ekosystémů, flory a fauny. Tuto uměleckou produkci podporovaly postupně narůstající vědecké poznatky a empirická data z oborů prehistorické archeologie a paleoantropologie. Umělci v mnoha případech pracovali s dobovými domněnkami, archeologickými fragmenty a spekulativními představami otevírajícími prostor pro fantazii, tvůrčí volnost anebo únik z oficiálních uměleckých proudů. Výtvarné rekonstrukci pravěku a evoluce člověka se proto nevěnovali pouze vědecky orientovaní umělci, jako jsou Charles R. Knight, Rudolph Franz Zallinger a Zdeněk Burian, ale i Mikoláš Aleš, Jaroslav Panuška nebo Jan Konůpek. V současnosti svět pravěku zachycují John Sibbick, Julio Lacerda, Cícero Moraes, Élisabeth Daynes, bratři Kennisové nebo Pavel Dvorský a Petr Modlitba.

Výtvarná monografie je věnována životům a dílům českých malířů Jaroslava Kláta staršího (1902–1979) a Jaroslava Kláta mladšího (narozen 1962) v kontextu vývojových proměn výtvarného umění 20. a 21. století. Dílo Jaroslava Kláta staršího představuje osobitý most integrující tradici realistické malby s projevy umělecké abstrakce 60. let 20. století. Ačkoliv se jedná o malíře spojeného s regionem Karlovarska, jeho tvorbu formovaly domácí i mezinárodní umělecké vlivy.Proto je Klátovo dílo analyzováno a interpretováno v souvislosti s výtvarnou tvorbou českých i francouzských malířů.V knize jsou systematicky a kontinuálně představeny základní oblasti Klátovy umělecké tvorby, k nimž patřily zejména krajinomalby a zátiší. Zvláštní pozornost je věnována Klátově příklonu k abstraktní malbě a tašismu v 60. letech, jenž lze označit za vrchol jeho experimentálně orientované umělecké tvorby. Závěr Klátovy tvorby představuje jeho návrat k figurativní a realistické malbě, která byla námětem jeho děl v průběhu 70. let. Osobitý kontrapunkt k dílu Jaroslava Kláta staršího představuje malířská tvorba Jaroslava Kláta mladšího. Také jeho dílo nelze generačně ani umělecky zařadit do jednoho výtvarného názoru a proudu. V knize jsou proto identifikovány umělecké směry (fauvismus, futurismus, expresionismus a surrealismus) a prezentováni konkrétní malíři (Miloš Malina, Jan Smetana), na které Klát ve své výtvarné tvorbě volně navázal. Zdůrazněno je zejména setkání Kláta a Smetany, který měl osobní podíl na formování jeho výtvarného rukopisu i utváření uměleckého názoru. Při analýze a interpretaci Klátovy tvorby je zvláštní pozornost věnována moderním výtvarným trendům a dobovému kontextu (normalizační milieu) přelomu 70. a 80. let 20. století, v němž se zásadním způsobem profilovala Klátova malba. Mezi podněty, které ovlivnily Klátovu tvorbu,patřil také jeho studijní pobyt v Paříži a cesty do exotických zemí. V knize jsou popsány a analyzovány základní konstrukční a kompoziční prvky Klátova malířského rukopisu.

Publikace přináší historický přehled štukatérského řemesla a seznamuje s různými materiály a používanými technikami. Přibližuje základní mezníky technologie zpracování štukové masy, jež se vyvíjela v důsledku rozvoje technologických znalostí a také v závislosti na konkrétním slohovém období. Kniha nabízí výběr z bohatého sbírkového fondu Národního technického muzea, konkrétně Sanderovy sbírky, která zahrnuje architektonické prvky z nejrůznějších slohových období i výzdobné plastické elementy plošné a prostorové. Seznamuje s využitím této techniky v českých dílnách či ateliérech, kde jsou kontinuálně dodržovány původní techniky štukatérství a historické materiály. Přináší reflexi o stavu a vývoji štukatérství v českém prostředí po roce 1989. Zároveň ukazuje, jak se štukatérství uplatňuje v moderním interiéru nebo v tvorbě designových produktů a artefaktů.

Kniha je věnována pozoruhodné kultuře a originálnímu umění afrického království Benin. Jsou v ní zachyceny historické proměny beninského království, místní mytologie, náboženství, architektura, umění a řemesla, politické a sociální uspořádání, obchodní kontakty i každodenní život domorodých obyvatel. Českému čtenáři jsou také poprvé uceleně představeny proslulé beninské bronzy a další unikátní umělecké artefakty, které jsou dnes považovány za významnou součást světového kulturního dědictví. Jedná se o interdisciplinárně koncipovanou vědeckou monografii, která integruje perspektivu kulturní antropologie, archeologie, historie, dějin umění a afrikanistiky.