Gyrðir Elíasson Livres

Novela Smuteční pochod je posledním svazkem Elíassonovy volné trilogie (Kniha o řece Sandá, česky 2013, Okno na jih, česky 2020). Všechny tři knihy pojednávají o umělcích, kteří se stáhli ze společnosti, aby se věnovali tvorbě a vnímali blízkost přírody. Jednotícím tématem celé trilogie je umělecké snažení a v širším pojetí lidské usilování vůbec. Každá z těchto novel výborně obstojí jako samostatné dílo. Stejně jako předchozí díly trilogie se i Smuteční pochod obejde bez konkrétní dějové linie a namísto toho se hrouží do osobní patové situace protagonisty. Elíassonův úsporný, nenápadný styl je tu vybroušen k dokonalosti. Smutek, humor a krása se prolínají v průzračném, silném textu.

Vypravěčem novely je malíř, který se odstěhoval z města do lesa a žije v karavanu. Vychází na procházky a snaží se malovat přírodu, přičemž je posedlý stromy. Po letech zklamání se zdá, že opět nachází radost v malování. Čtenář se snaží odhalit, co se stalo dříve a co ho čeká, prostřednictvím náznaků v textu, kde každé slovo má svou váhu a společně vytváří obraz světa plného skrytých významů, krásy a smutku. Islandský spisovatel Gyrðir Elíasson, narozený v roce 1961 v Reykjavíku, vyrůstal v malém městě na severu. Po přestěhování do Reykjavíku se distancoval od drsné reality města, věří, že existenci ovlivňuje nejen společnost, ale také příroda a iracionální síly, které dokáže zachytit umění. První básnickou sbírku vydal v roce 1983 a jeho prózy zůstávají lyrické. Vytvořil specifický autorský svět, kde se prolínají hranice mezi živými a mrtvými bytostmi. Kniha od řeky Sandá je jeho předposlední novelou, reprezentující jeho vypravěčský styl. Elíasson se vyhýbá marketingu a přivydělává si překlady knih, které ho zaujmou. Na Islandu byl mnohokrát oceněn, včetně prestižní Ceny Severské rady za sbírku povídek Mezi stromy.

Novela Okno na jih (Suðurglugginn, 2012) volně navazuje na Knihu o řece Sandá (Kalich, 2013). Vyprávění se odvíjí chronologicky během čtyř ročních období. Hlavní hrdina se nachází v jakémsi dobrovolném vyhnanství na venkově, konkrétně poblíž rybářské vesnice na západě Islandu. Zlomkovitý text opět přibližuje bolestnou snahu o uměleckou tvorbu. Postavy knihy, na které hlavní hrdina pracuje, se strnule vzpouzejí autorovým pokusům vdechnout jim život a poslušnost vypovídá i starý psací stroj olivetti. Ani navazovat vztahy se skutečnými lidmi se spisovateli nedaří. Naléhavý pocit prázdnoty se mísí s precizním pozorováním detailů krajiny i všedního života na venkově a podivuhodných jevů ve vesnici a jejím okolí.

Aus dem Isländischen von Gert Kreutzer, mit Aquarellen von Bernd Koberling. Mit dem Band 'Das Blueshorn' wird bereits das dritte Buch des isländischen Autors Gyrdir Eliasson dem deutschsprachigen Publikum vorgestellt. Als Band 8 der von Gert Kreutzer herausgegebenen Reihe 'Isländische Literatur der Moderne' erscheinen diese sehr kurzen Erzählungen, zu denen der Berliner Maler Bernd Koberling in seiner Wahlheimat Island 39 Aquarelle gemalt hat, die keine Illustrationen, sondern so autark wie die Geschichten sind, in denen die Grenzen zwischen Realität und Irrealität oftmals nicht existieren.

V drobných a téměř minimalistických textech povídkového souboru Mezi stromy nahlíží autor do lidského nitra, formovaného životem v osobitém islandském prostředí, dávnými vzpomínkami, subtilními mezilidskými vztahy i osamělostí. Zachycuje prchavé okamžiky v životě i smrti protagonistů, okamžiky naplněné tichem, v němž rezonuje skryté napětí. Vnější prostředí odráží vnitřní svět postav, zcela všední situace se prolínají s nevysvětlitelnými momenty. Důležitou roli v povídkách hrají vizuální a zvukové vjemy, které jsou vystiženy velmi jasně, zatímco hranice mezi každodenní realitou a mytickým světem zůstávají zamlžené. Fantastično však není protikladem, nýbrž paralelou moderního přetechnizovaného světa, který působí na jednotlivce stejně chaoticky a destruktivně jako mystické síly. Povídky oscilují mezi úzkostí z nepochopitelného a hlubokým porozuměním pro člověka, smrtelného tvora, který může být zranitelný i nečekaně silný. V roce 2011 získala nejprestižnější skandinávské literární ocenění, Cenu Severské rady za literaturu.

Der isländische Junge Sigmar lebt irgendwo auf dem Land bei seinen Verwandten Björg und Agúst. Sein Alltag ist geprägt vom Rhythmus des Hoflebens und von gähnender Langeweile, der er mich slbsterdachten Spielen und dunklen Phantasien zu entfliehen sucht. Eines Tages malst Sigmar ein bild mit einem Flugzeug, einem Hai, einer Hütte, einem Teich und sich selbst – als Eichhörnchen. Unerwartet beginnt das Tier sich zu bewegen, Sigmar verwandelt sich in das Eichhörnchen und verschwindet in seinem Bild. Das Eichhörnchen begibt sich auf Wanderschaft, bezieht in der gleichermaßen von tieren und einigen Menschen bewohnten Stadt eine Kellerwohnung, geht ins Kino, langweilt sich und trifft auf der Such nach Möbeln auf den Bären Hildibrandur, der als Antiquar arbeitet. Gyrdir Elíasson liebt das Absurde, aber seine Geschichten sind von peotischer Kraft und bei aller Skurrilität zurückhaltend und leise im Ton.

Je lidský život na první pohled plochá, průhledná a uzavřená vodní hladina? Takový je první obraz, který ve svých krátkých textech povídkového souboru představuje současný islandský autor.

Gyrdir Elíassons neues Buch handelt vordergründig von einem geschiedenen Mann, der in seinem Wohnwagen auf einem Campingplatz in der isländischen Wildnis lebt. Das Sonderbare daran ist, dass die Umgebung reichlich mit Wald bewachsen ist, was auf Island eher selten vorkommt. Er hat wenig Kontakt zu anderen Zeltgästen und beschäftigt sich intensiv damit, Bäume zu malen. Aber lassen Sie sich nicht täuschen, denn Gyrdir Elíassons neues Buch ist ein schlichtes Meisterwerk, das von der Natur und darüber hinaus vom Menschen in der Natur handelt. Es handelt von seinen letzten Tagen und vom Tag des jüngsten Gerichts. " Im Takt mit dem Tod, der über den Wassern des Buches schwebt", ist sein Roman eine stille Messe für den Menschen, die Natur und die Kunst.

Gert Kreutzer, geboren 1940, war Professor für Nordische Philologie an der Universität zu Köln. Neben Übersetzungen aus dem Isländischen verfaßte er zahlreiche Beiträge zur skandinavischen Literatur- und Kulturgeschichte und war als Herausgeber der Zeitschrift ISLAND und der Reihe Isländische Literatur der Moderne (BuchKunst Kleinheinrich) tätig.