Marie Pospíšilová Livres

Historie státního zámku Sychrov, architektura a vybavení interiérů jednoho z objektů, které autorka zpracovávala již jako předmět své diplomové práce na dějinách umění na FFUK v Praze.

Cyklus povídek s detektivními motivy současné české autorky, který čerpá především z jejích autentických autobiografických zážitků. Ústřední postavou a zároveň i vypravěčkou sedmi detektivních příběhů je historička umění a malířka Rosemarie Macešková. Tato renomovaná odbornice přispívá svými znalostmi vždy k vyřešení složitých případů, které se ve výtvarné oblasti odehrávají. Hned v prvním například Rosemarie odjíždí na romantický zámek Hroby, kde je jejím úkolem doplnit turistického průvodce popisem nových návštěvních místností, o něž byla rozšířena prohlídková trasa. Právě v jedné z nich má být instalován portrét jakéhosi ztřeštěného botanika od vynikajícího malíře 19. století Spitze, předcházející kontrola však zjisti, že tento obraz je novodobé falzum a nikoli originál. Rosemarie pochopitelně pomůže přijít této záhadě na kloub a podobně si vede i v následujících povídkách.

Vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Ústí nad Labem. Podává průřez vývojem romantických zámeckých interiérů, především tedy v 19. století, v jeho druhé polovině a na počátku 20. století - vychází už z diplomové práce autorky a množství jí sebraného materiálu.

S příchodem internetu se proměnila povaha sociálních vazeb a interakcí. Objevily se nové způsoby, jak utvářet sociální kontakty, prostory, kde je možné spolu komunikovat, ale i nástroje, prostřednictvím kterých tyto interakce mohou probíhat. Mezi nástroje, které přinášejí nové způsoby komunikace, patří i internetové sociální sítě. Autorka se zaměřila na nejpopulárnější z nich – na sociální síť Facebook. V polovině roku 2016 měl Facebook celosvětově 1,7 miliardy uživatelů, tento počet ale neustále narůstá. Nabízí se proto otázka, co je na Facebooku tak zajímavého a přitažlivého, proč se na něj lidé znovu a znovu přihlašují, proč ho většinou už neopouštějí a proč by ho vlastně měli (anebo mohli) opouštět. Autorka hledá odpovědi na tyto otázky na základě teoretických přístupů a kvalitativních rozhovorů vedených s mladými uživateli sociální sítě v českém prostředí. Vychází z Goffmanovy dramaturgické metafory, zkoumá prostředí Facebooku jako interakční region a zjišťuje, čím je tato sociální síť specifická.

Poučná knížka s podrobnými návody i názornými kresbami pro kroužky mladých mičurinců o pěstování pomerančovníků, citroníků i jiných subtropických rostlin v našich školách a domovech