Radim Chrást Livres

Podtitul: Tváře československé armády – 15 generálů-legionářů Kniha mapuje životní osudy dalších patnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Ludvík SVOBODA, arm. gen. Jan SATORIE (nar. 1.6.1894), gen. šéf tech. zbroj. Jaroslav HRBEK, brig. gen. Prokop KUMPOŠT, brig. gen. Petr NOVÁK, brig. gen. Vladimír HOBZA, brig. gen. Mojmír SOUKUP, brig. gen. Jaroslav MALEC, genpor. Václav ŠOLÍN, div. gen. Čeněk RŮŽIČKA, brig. gen. František FANTA, genmjr. František ČECHMAR, brig. gen. Jiří JAROŠ, brig. gen. Václav LYSÁK, gen. tech. zbroj. Karel MAREŠ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v československých legiích a většina z nich se významným způsobem zapojila do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Generálskou hodnost všichni získali až po 15. březnu 1939. Někteří z nich bohužel in memoriam, poté co za svobodu vlasti zaplatili vlastními životy. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 170 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli.

Kniha je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového. Uceleně je zdokumentována jeho cesta 1. světovou válkou v řadách československých legií v Rusku. V roce 1926 se stal prvním československým náčelníkem Hlavního štábu. V letech 1933‒1939 působil jako generální inspektor branné moci. Byl též členem několika vlád a ministerským předsedou. Cílem této knihy je podstatně přispět k celospolečenské a morální rehabilitaci Jana Syrového, na němž byla po 2. světové válce spáchána mimořádně těžká křivda, a jenž se stal obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. Na základě absurdního a extrémně nespravedlivého obvinění jej Národní soud v Praze odsoudil v dubnu 1947 ke dvaceti letům vězení. Jako záminka posloužilo především setkání armádního generála Jana Syrového s Adolfem Hitlerem z 16. března 1939. Při něm došlo k podání rukou, které inicioval nacistický diktátor. Z výkonu trestu byl Jan Syrový propuštěn na amnestii v roce 1960. Vrchní soud v Praze zrušil v dubnu 2022 zmíněný rozsudek Národního soudu. Jméno a památka armádního generála Jana Syrového byly konečně očištěny.

Kniha mapuje životní osudy šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Jan SYROVÝ, div. gen. Václav KOPAL, arm. gen. Karel KUTLVAŠR, div. gen. Vladimír CHALUPA, gen. zdrav. Rudolf PELIKÁN, brig. gen. Karel URBÁNEK, div. gen. Silvestr BLÁHA, div. gen. Josef VÁŇA, brig. gen. Ondřej Jan MORAVEC, div. gen. Josef JANÁČEK, div. gen. Josef ZMEK, div. gen. Otakar ZAHÁLKA, div. gen. Mikuláš DOLEŽAL, gen. just. Josef ADAM, div. gen. Václav ŽDÍMAL, brig. gen. Bonifác KÁŇA), narozených na území dnešního Kraje Vysočina, kteří hodnost československého generála získali v letech první republiky. Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, lékaře, právníky i vojenské pedagogy. Vedle popisu jejich osudů se seznámíte i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. Své životy legionáři nenasazovali jen na frontách první světové války a krátce po ní, při obraně hranic mladé Československé republiky, ale významnou měrou se podíleli i na odboji proti německým okupantům za druhé světové války.