Miroslav Lacko Livres

Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko- saského Krušnohoří na prahu raného novověku.

Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937. V ediční části je zařazeno 279 dokumentů, převážně dopisů a telegramů, ale také řada memorand a žádostí, se kterými se různé slovenské veřejné korporace, spolky nebo i jednotlivci obraceli na prezidenta republiky. Soubor dokumentů je doplněn úvodní studií, edičním úvodem, seznamem korespondence, jmenným rejstříkem, cizojazyčným resumé a krátkou obrazovou přílohou. Publikace tak prostřednictvím vybrané korespondence dokumentuje vztah T. G. Masaryka ke Slovensku a slovenským veřejným činitelům v letech první Československé republiky.

Predložený zväzok ročenky o dejinách baníctva a hutníctva „Montánna história“ pripravený na pôde Ostravskej univerzity nadväzuje na predchádzajúce ročníky, ktoré vydávala Slovenská spoločnosť pre sociálne a hospodárske dejiny. Aktuálny zväzok obsahuje až dva ročníky tejto stredoeurópsky etablovanej ročenky, je venovaný nestorovi českých hospodárskych dejín profesorovi Milanovi Myškovi (1933-2016) a prináša celý rad nových štúdií o dejinách stredoeurópskeho baníctva a hutníctva od českých, nemeckých, slovenských, rakúskych a rumunských autorov. Štúdie a články sú venované dejinám hutníctva v Harzi, štátnej hospodárskej politike a železiarstvu v habsburskej monarchii v prvej polovici 18. storočia, kameralistovi a reformátorovi Jánovi Tadeášovi Antonovi Peithnerovi, ťažbe a spracúvaniu európskeho drahého opálu, ako aj dejinám banskej techniky a sociálnym dejinám. Celý zväzok uzatvárajú recenzie aktuálnej montánno-historickej literatúry.

Der Thurzo-Kodex, der im Milieu der Kaufmannsfamilie Thurzo entstand, stellt eine aussagekräftige Quelle zur Rechts- und Geldgeschichte des spätmittelalterlichen Europas dar. Johann I. Thurzo (1437–1508) wurde zum bedeutendsten Kooperationspartner der Augsburger Familie Fugger im Ostmitteleuropa des ausgehenden 15. Jahrhunderts und diese Kooperation führten seine Nachkommen in Krakau und Augsburg fort. Der in Kremnitz ausgefertigte Thurzo-Kodex besteht aus einem bergrechtlichen Teil, der die Texte mehrerer Bergrechte umfasst, und aus einem münztechnischen Teil mit dem streng vertraulichen Betriebsgeheimnis der Goldreinigung in der Kremnitzer Münzstätte. Die vorgelegte Publikation beinhaltet nicht nur die Edition des Thurzo-Kodex, der in der Bayerischen Staatsbibliothek in München aufbewahrt wird, mit einleitenden Erläuterungen, sprachlicher Analyse und dem Glossar, sondern auch die erste vollständige Biografie von Johann I. Thurzo und seinem Sohn Georg III. Thurzo.