Jaroslav Vostrý Livres

Studium vztahu obrazu a příběhu se v knize doplňuje, konkretizuje a zpřesňuje v duchu podtitulu „scéničnost v dramatickém a výtvarném umění“. Žijeme v době všeobecné scénovanosti? Autoři nechtějí rozmnožovat stesky na scénovanost dnešního světa, za kterou jako by už zmizela jakákoli ‘pravá skutečnost’, ale prostřednictvím interpretace vybraných uměleckých děl pokusit se o pochopení toho, co je základem jakéhokoli scénování, a jak toto puzení, z něhož takové scénování vyplývá, využívat opravdu tvořivým způsobem. Přeloženo z češtiny. Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU v Praze a MU Brno.

Publikace o divadelní režii, její teorii a praxi slouží jako učebnice studentům AMU.

Soubor studií a statí významné režisérské osobnosti českého divadla představuje doklad o dobovém herectví a uvažování o něm. Publikace obsahuje portréty jednotlivých hereckých osobností, studie zabývající se teorií herectví či články o osobním přístupu herců a hereček ke své profesi. // Edice: Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby DAMU

Výbor z dramatického díla Jaroslava Vostrého obsahuje tři divadelní hry inspirované žánrem komedie dell'arte: Tři v tom -- Dubrovnická komedie -- Lotos na mrazu Jedna z nejpopulárnějších českých divadelních komedií Tři v tom vznikla kdysi pro ansámbl Činoherního klubu. Další dvě hry v knižní podobě vycházejí poprvé.

Česká dramatika funguje v předkládané studii nejenom v přísném smyslu jistého uměleckého žánru, ale poukazuje současně k české historii chápané jako drama. Východiskem je tedy přesvědčení, že jistá suma dramatických textů představuje svéráznou (aktivní) projekci přemýšlení, které souvisí se skutečně se odvíjejícím (historickým) příběhem. Tato vlastnost má co dělat se symbolizační potencí uměleckých projevů jisté úrovně. V tom smyslu se i zde problematika hrdiny zkoumá ve vztahu postavy uměleckého díla a hrdiny „ve skutečnosti“. Základem zkoumání je interpretace dramat, která takové srovnání umožňují a která už tím prokazují svou platnost v kontextu české kultury.

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě 'mediální epochy'? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech „odjinud“ je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi, které v evropském divadle trvají nebo se znovu objevují, zatímco na domácí scéně jako by zůstávaly opomíjeny.

Biografie zesnulého Petra Čepka (1940-1994), který se zasloužil k vývoji české kinematografie a byl jedním z nejvýraznějších herců své doby.

teoretická studie o dramatu a úloze hrdiny v něm

Vzpomínky Jaroslava Vostrého zahrnují nejslavnější éru Činoherního klubu, kdy zde pracoval jako umělecký šéf a podílel se tak výrazně na určování uměleckého směřování tohoto divadla a jeho repertoáru. Při tom nespouští ze zřetele ani kontext doby, která sice svazovala umělce svými cenzurními zásahy, ale byla zároveň etapou myšlenkového přerodu,…

Zdeněk Štěpánek byl jedním z největších českých herců 20.století a kniha sleduje dramatické zvraty jeho životního příběhu a hereckého osudu od počátků u kočovných společností až po Národní divadlo.