Barbora Vacková Livres

Právo lidská činnost nadaná symbolickou mocí. Právníci jsou lidé nadaní schopností orientovat se v textech, kterým ne každý rozumí. Tato orientace jim zaručuje schopnost manévrovat v zákoutích a nástrahách společnosti, lépe, než ostatní. Pro mnoho úkonů jsou dokonce nepostradatelní a nelze je bez nich provést, jiné se zase neobejdou alespoň bez fyzické přítomnosti textů právní povahy (smlouvy, které podepisujeme). Je ale téměř nemožné nalézt jednání, které by nepodléhalo právní regulaci, i když se u něj fyzicky právníci nebo jejich texty nevyskytují. I v takovém případě však jednání podléhá právu, které je vyjádřeno právě textem. Právní texty jsou popisy světa takovým způsobem, jak by měl vypadat. Říkají, co máme dělat, když se narodí dítě, když umře člověk, když chci postavit dům nebo jak se můžu živit. Jsou to zvláštní návody na život. Francouzský sociolog Pierre Bourdieu přirovnává právo k mytickým systémům kultur starších, než je naše západní společnost. Právo je kumulativní obor a navazuje na to, co bylo řečeno (a to i v případech, že se vůči svým předchůdcům vymezuje) a rozvíjí, nikoli popírá, stávající jazyk. Kniha, kterou držíte v rukou, je výsledkem interdisciplinárního výzkumu, jenž se pohyboval na pomezí oborů práva, sociologie a také lingvistiky. Jejím cílem je otevřít cestu k pochopení toho, jak sociální magií nadané texty - právní předpisy (zákony) - vznikají. Na rozdíl od mytických vyprávění totiž za nimi stojí konkrétní lidé, se kterými můžeme o procesu psaní hovořit. Jsou to především legislativci, tedy zaměstnanci a zaměstnankyně legislativních odborů ministerstev, kteří mají na starost sepsání návrhů právních předpisů. Jednotlivé části této knihy, na základě zjištěné teorie a empirických dat z hloubkových rozhovorů (in-depth interview), odpovídají na otázky, které se týkají vzniku právních textů, specificky pak především textů zákonů. Jaká je sociální praxe „psaní“ legislativního textu? Kdo a co má vliv na výslednou podobu zákona? Kdo je autorem a jaké to je být legislativcem? A může mít psaní textu vliv na jeho interpretaci?

Podnázev: Ideální město a jeho společnost. Hlavní cíle tohoto textu jsou dva: (1) uvést čtenáře do sociologické perspektivy a představit utopii jako specifický typ vědění a klasické utopické texty jako produkty tohoto vědění a (2) popsat formu ideálních sídel a zejména podobu ideální společnosti utopických textů, zachytit strukturu a organizace této společnosti a to, jaké jsou její hlavní charakteristiky. V závěru ukazuje příklady vlivu utopického vědění na disciplínu urbánního plánování respektive na podoby moderního města. Utopickými texty, kterými se práce zabývá, jsou především Moreova Utopie, Capanellův Sluneční stát a texty Roberta Owena a Charlese Fouriera. Základní teoretické pozadí textu tvoří koncepce ideologie a utopie Karla Mannheima, Weberova koncepce protestantské etiky a jejího vlivu na moderní společnost a jeho přístup k otázce města a městské společnosti a pojetí společenské moci Michela Foucaulta.

Kniha Sami doma přibližuje stále rozšířenější zkušenost mladých dospělých s budováním samostatného domova – bez rodičů, partnerů či partnerek nebo dětí. Snaží se prostřednictvím hloubkových rozhovorů porozumět tomu, jak své zabydlování popisují a prožívají: jako zkušenost dospělosti, budování vlastního místa a vztahů, v kontextu nároků současných podob práce. Vyhýbá se stereotypním představám o mladých nezávislých profesionálech, či zoufalých osamělých singlech a nabízí jiný pohled na lidi, kteří bydlí sami – na „sólisty a sólistky“. Sólistou totiž může být jak sólový hráč, který jedná bez ohledu na zájmy celku, ale také ten, kdo stojí před orchestrem a svou pílí, uměním a profesionalitou podporuje výkon všech ostatních. Kniha proto vypráví řadu osobních příběhů – přes její akademickou povahu přístupně ukazuje, jaké podoby nový fenomén jednočlenných domácností v současné době nabývá a co znamená pro samotné sólisty a sólistky.

Kniha obsahuje devět textů, jejichž tématem je společenská změna sledovaná skrze studium městského prostoru, proměn jeho organizace, mechanismů jeho utváření i forem správy. Vedle témat městské mobility či diferenciace a segregace urbánního prostoru řeší především problematiku významů vkládaných do míst jejich uživateli. Proměny významů, jež jsou prostorům přisuzovány v průběhu každodenních mezilidských setkání i obecných mocenských či politických vyjednávání, jsou důležitým projevem sociální změny v (urbánním) prostoru - místa zůstávají, ale pro každou další generaci mohou znamenat cosi jiného. Někdy jejich důležitost postupně klesá až - podobně jako dopravní trasy starého industriálního města - tiše zaniknou. Jindy může být asanace ulic, náměstí či čtvrti hlasitým projevem nového společenského řádu. Autoři a autorky jednotlivých statí dohromady zastupují široký badatelský záběr od historie, přes sociologii a antropologii až k sociální geografii. Kniha je proto určena odborníkům a zájemcům o interdisciplinární studium města.

Kniha je odbornou publikací ke stejnojmenné dlouhodobé výstavě v infopointu baťovského bydlení ve Zlíně. Cílem její textové části je zasadit výstavbu rodinných domků firmou Baťa do širšího sociokulturního dobového kontextu. Textová část vysvětluje nejenom standardizované postupy výstavby, ale také zásady bydlení v domech a způsoby, kterými bylo možné nájem získat. Obrazová část publikace zachycuje plány domů i nákresy detailů. Současně představuje sadu soudobých fotografií dochovalých interiérů i exteriérů některých baťovských domků. Kniha je doplněna anglickým překladem textových i obrazových částí.

Město - zdánlivě samozřejmý pojem, který je však v odlišných vědních disciplínách často užíván v nestejných významech. Někdy odkazuje k materiální struktuře ulic, parků a náměstí, jindy označuje způsob života, "kulturní formu", "společenství" či "pouhou" administrativní jednotku, nebo je vymezeno jako protiklad venkova. Tuto mnohoznačnost publikace Město: proměnlivá ne/samozřejmost sleduje. Obsahuje deset textů, které představují různé odborné přístupy k problematice města zakotvené v odlišných společenskovědních disciplínách. V první části knihy naleznou čtenáři kapitoly věnované vybraným konceptuálním a metodologickým problémům spojovaným se studiem města, druhý oddíl přináší pohled na proměny současného evropského města i několik originálních případových studií z českého prostředí. (proměnlivá ne-samozřejmost)

Publikace nabízí pohled na město obyčejné, každodenně prožívané, a tím utvářené a reinterpretované, naplněné lidským jednáním, komunikací a vztahy. Nabízí také pohled na obrazy města, které jsou odrazem a předlohou naší každodennosti současně. Autory všech statí zajímá město soudobé, jeho podoby a možnosti jeho prožívání. Do popředí zájmu se však dostal důraz na prožívání času a možnosti jeho uchopení při zkoumání městské sociální reality. Jako obzvlášť inspirující se stal především pro ty, kdo se zabývali mobilitou a technologiemi spojenými s cestováním.