Markéta Kutilová Livres

Příběhy obyčejných lidí, kterým vstoupila do života válka na území Sýrie a Iráku. Příběhy lidí, kterým válka vzala vše, ale i lidí, kteří z ní vyšli posílení. Příběhy statečných žen, jako je Bafrín, dvacetiletá dívka, která poslední tři roky strávila se zbraní v ruce a podílela se na osvobození Rakky, bašty IS. Příběhy rodin, kterým válka vzala vše. Jako rodiny Révan, kterou unesli islamisté a dodnes se neví o jejím osudu nic bližšího. Příběh Masúda, kterého IS unesl a věznil skoro celý rok. Příběh dětských vojáků, malých jezídských chlapců, ze kterých IS cvičil oddané bojovníky jdoucí na smrt v prvních frontových liniích. Příběh Wahídy, valkýry pouště, která se z obyčejné policistky stala postrachem IS v Iráku...

Přímo z první linie. Autentická reportážní kniha o válce v Sýrii. Co se od roku 2019 odehrává v čím dál nepřehlednějším syrském konfliktu? Lenka Klicperová a Markéta Kutilová v bezprostřední reportáži sledují poslední bitvu s Islámským státem, tráví čas mezi zadrženými džihádisty i jejich manželkami a dokumentují masakry turecké armády. Čí zájmy se v Sýrii střetávají? A je Islámský stát skutečně poražen? Válečné reportérky hledají odpovědi na otázky, které už nyní ovlivňují geopolitické rozložení celého světa.

Pokračování úspěšné knihy Islámskému státu na dostřel II líčí dramatické zážitky uznávaných reportérek Lenky Klicperové a Markéty Kutilové z fronty a ze syrského města Kobaní, které pomalu povstává z ruin. Autorky se v poslední době dvakrát vypravily na kurdská území v Sýrii, aby zdokumentovaly dění v této oblasti, postižené již více než pět let trvajícím válečným konfliktem. Jako první české novinářky se dostaly až do Kobaní, města, které se stalo symbolem statečného boje Kurdů proti Islámskému státu. Kniha popisuje druhou cestu, která se uskutečnila v únoru 2016 a navázala na jejich předchozí novinářskou práci. Po návratu z první cesty založily autorky veřejnou sbírku SOS Kobaní na pomoc lidem ve válkou rozvráceném a totálně zničeném kurdském městě.

Válka, Islámský stát, únos, mučení, vraždění, oranžový hábit, znásilnění, bombardování, uprchlíci... a strach. To jsou slova, která vytanou na mysli asi každému ve spojení se syrským konfliktem. A napadala i novinářky Lenku Klicperovou a Markétu Kutilovou, když si začaly pohrávat s nápadem odjet do Sýrie s cílem dostat se až do Kobaní. Města, jež se stalo Stalingradem Blízkého východu, města, jež se jako první dokázalo dostat ze spárů teroristů z Islámského státu. Byly první české novinářky, které Kobaní navštívily od dobytí města, a ve své knize doprovázené sugestivními fotografiemi líčí příběhy statečných, nezlomných lidí žijících v troskách svých domů či bojujících na frontě nedaleko pozic Islámského státu. Zasvěcený doslov politologa Tomáše Kaválka zasazuje text do širšího kontextu. Část z výtěžku z prodaných výtisků bude zaslána na konto SOS Kobaní, jež autorky založily.

Dne 27. září 2020 zaútočil Ázerbájdžán s podporou Turecka na Náhorní Karabach, oblast kontrolovanou Arméni po dobu 30 let. Válka, která měla být rychlým vítězstvím, trvala 44 dní, během nichž se Arméni bránili proti brutálnímu útoku. Konflikt si vyžádal přibližně 10 000 mrtvých vojáků a 146 civilistů, přičemž tisíce lidí zůstávají pohřešovány. Během bojů došlo k mnoha válečným zločinům a Arméni ztratili 80 % Karabachu a okolních území. Příměří sice zastavilo boje, ale nezmírnilo utrpení desítek tisíc Arménů, kteří přišli o domovy, a tisíce vojáků přišly o končetiny. Důkazy o mučení civilistů ázerbájdžánskou armádou stále přibývají. Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová se do oblasti dostaly hned první den útoku a staly se prvními českými novinářkami na místě. Po skončení války se vrátily a dokumentovaly ničení vesnic a příchod ruských vojáků. V lednu 2021 podnikly třetí cestu a přinesly svědectví o válečných zločinech. Jejich kniha, doplněná doslovem politologa Tomáše Šmída, je komplexním svědectvím o hrůzách moderní války, která se nás týká více, než si myslíme.

Březen 2020. Česko ochromila pandemie nového koronaviru z Číny. Hranice se uzavírají. Reportérka Lenka Klicperová se nemůže přesunout nikam – ani do válkou zmítané Sýrie, ani do Somálska. Frontová linie se však najednou rýsuje jasně zcela jinde – v českých nemocnicích. Jak si čeští lékaři poradili s pandemií, která zasáhla celý svět? V čem byli mnohem lepší než ostatní? Klicperová, ke které se později připojila i její parťačka ze Sýrie Markéta Kutilová, začala objíždět covidová centra českých nemocnic. Nejprve pražská Bulovka a Motol, potom i další regionální nemocnice. Obě reportérky jezdily společně s týmem odběrové sanity, účastnily se operací, trávily s lékaři a sestrami čas na odděleních. Načerpaly mnoho informací, během denních i nočních služeb zpovídaly lékaře, sestry, záchranáře, pracovníky domovů pro seniory i pracovníky laboratoří. Na bedrech zdravotníků ležela hlavní tíha boje s novým koronavirem. A čeští zdravotníci v tomto boji obstáli skvěle. Kniha by měla být poctou lékařům, sestrám (civilním i vojenským) a dalšímu zdravotnickému personálu, který neváhal a bez zdráhání konal svou povinnost. Bez známek jakéhokoliv zaváhání nebo strachu z nakažení či smrti. Z práce na covidových oddělení vznikly stovky fotografií Lenky Klicperové.