Jan Prokeš Livres

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Americký historik a novinář Stephen Kinzer ve své poutavé knize líčí život dvou mocných bratrů, Allena a Johna Fostera Dullese, kteří v letech studené války formovali zahraniční politiku USA. Allen Dulles byl šéfem CIA a John Foster Dulles ministrem zahraničí Eisenhowerovy vlády. Ačkoli byli povahově odlišní, tvořili silný tandem, který rozhodoval o osudech milionů lidí, aniž o tom většina Američanů věděla. Vyrůstali v přísné zbožnosti a s misionářským zápalem, snažili se přetvářet svět podle svých představ a v každém, kdo nebyl horlivým spojencem USA, viděli hrozbu. Dullesové byli architekty politiky, která vedla válku proti zemím usilujícím o nezávislost, zejména v třetím světě, kde USA ztrácely vliv. Kinzer popisuje klíčové události, jako puč v Guatemale, svržení íránského premiéra Mosaddeka, intervence v Indonésii a Kongu, a operace proti Kubě. Autor se však nezaměřuje pouze na události, ale zkoumá motivy bratrů, jejich názory a rodinné zázemí, a klade si otázku po příčinách amerického excepcionalismu a intervencionismu. Dullesové nebyli výjimeční jedinci, ale typičtí představitelé americké tradice, a jejich příběh je příběhem Ameriky. Kinzer odhaluje temnou stránku americké historie, která vyvolává kritiku a s níž se Amerika dosud nevyrovnala.

Michael Pillsbury, sinolog a bezpečnostní analytik, odhaluje v aktuální knize, jak Čína systematicky usiluje o to, aby dohnala a předstihla Spojené státy a stala se globální supervelmocí. Tento strategický plán, nazvaný "Stoletý maraton", má vyvrcholit v roce 2049, kdy Čína oslaví sté výročí komunistické revoluce. Čínská vláda při realizaci tohoto záměru postupuje trpělivě a rafinovaně, čerpajíc inspiraci z historických tradic, které sahají až do období Válčících států před více než dvěma tisíci lety. Pillsbury upozorňuje na to, jak Čína využívá neinformovanost a naivitu západní veřejnosti, což nám brání vidět, jak se rýsuje vážná bezpečnostní hrozba. Autor argumentuje, že Západ, zejména Spojené státy, nevědomky pomáhaly Číně na cestě k dosažení jejího cíle stát se první globální supervelmocí. Pillsbury svou analýzu opírá o hluboké znalosti Číny, které získal studiem a přímými kontakty s čínskými exulanty a představiteli čínského intelektuálního a politického establishmentu. Vysocí čínští vojenskí činitelé a zástupci ministerstva státní bezpečnosti mu poskytli unikátní pohled na své geostrategické úvahy a plány. Tato dlouholetá zkoumání vedla k publikaci, která od svého vydání vzbudila značný zájem mezi odborníky i širokou veřejností.

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.

All leaders are constrained by geography. Their choices are limited by mountains, rivers, seas and concrete. Yes, to understand world events you need to understand people, ideas and movements...but if you dont know geography, youll never have the full picture.; To understand Putins actions, for example, it is essential to consider that, to be a ......

Najnowsza książka autora światowego bestsellera Więźniowie geografii W swojej poprzedniej książce Tim Marshall przekonał czytelników, że żeby zrozumieć, co się dzieje na świecie, trzeba spojrzeć na mapę. I chociaż od czasu jej premiery geografia się nie zmieniła, uległ zmianom nasz świat. Tym razem Marshall próbuje zajrzeć w przyszłość i analizuje dziesięć regionów, które będą kształtować globalną politykę. Są to: Australia, Iran, Arabia Saudyjska, Wielka Brytania, Grecja, Turcja, Sahel, Etiopia, Hiszpania oraz… kosmos. Z tej niezwykłej książki dowiesz się, dlaczego kryzys w Sahelu może wkrótce doprowadzić do kolejnej fali uchodźców do Europy; dlaczego kraje Bliskiego Wschodu nie powinny wiązać swojej przyszłości z ropą; dlaczego wschodnia część Morza Śródziemnego będzie jednym z najbardziej niebezpiecznych punktów zapalnych w XXI stuleciu; oraz dlaczego kolejne światowe starcie może rozegrać się nie na powierzchni Ziemi, lecz w przestrzeni pozaziemskiej.

Světoznámá kniha Roboti nastupují amerického počítačového experta a spisovatele Martina Forda, kterou deník Financial Times vyhlásil nejlepší ekonomickou knihou roku 2015 a která byla dosud přeložená do devatenácti jazyků, přináší fascinující vhled do rozvoje umělé inteligence, jež dnes v čím dál větší míře ohrožuje pracovní místa. Jestliže panuje obecná shoda, že v dohledné době mohou stroje nahradit jakoukoliv lidskou práci, která je do určité míry rutinní – ať už jde o práci v továrnách, zdravotnictví nebo například v potravinářství – Martin Ford varuje, že hrozby, kterým do budoucna čelíme, jsou daleko větší. Nejenže ukazuje, že tradiční recepty na negativní dopady techno¬logických změn, jako je rekvalifikace a vyšší vzdělání, už nebudou fungovat, ale především vyvrací představu, že nástup robotů a automatizace práce postihne pouze ty nejhůře placená místa. Na základě podrobného výzkumu a sběru dat zejména ve Spojených státech a Velké Británii dokazuje, že technologie šlapou na paty i vzdělané elitě. Roboti jsou totiž čím dál chytřejší, dokážou pracovat se stále sofistikovanějšími algoritmy a především se dokážou sami učit. Ať už jde o právníky, technické experty, finanční odborníky, ale i učitele, překladatele nebo novináře a paradoxně i počítačové programátory a datové analytiky, skoro nikdo si už nemůže být jistý budoucností

This book answers the question: 'What's next?' The Internet had a world-changing impact on businesses and the global community over the twenty years from 1994 to 2014. In the next ten years, change will happen even faster. As Hillary Clinton's Senior Advisor for Innovation, Alec Ross travelled nearly a million miles to forty-one countries, the equivalent of two round-trips to the moon. From refugee camps in the Congo and Syrian war zones, to visiting the world's most powerful people in business and government, Ross's travels amounted to a four-year masterclass in the changing nature of innovation. In The Industries of the Future, Ross distils his observations on the forces that are changing the world. He highlights the best opportunities for progress and explains how countries thrive or sputter. Ross examines the specific fields that will most shape our economic future over the next ten years, including robotics, artificial intelligence, the commercialization of genomics, cybercrime and the impact of digital technology. Blending storytelling and economic analysis, he answers questions on how we will need to adapt. Ross gives readers a vivid and informed perspective on how sweeping global trends are affecting the ways we live, now and tomorrow.