Alena Lochmannová Livres

V pánvi řeky Sepik na Nové Guineji stačilo k rozhodnutí o osudu čerstvě narozeného dítěte slovo muže: umýt, nebo neumýt. Kniha otevírá téma porodu jako sociálního a kulturního jevu. Porod je sám o sobě na kultuře nezávislým jevem, v různých časech a kulturách však vznikají představy o tom, jak mají lidé přicházet na tento svět. Kolektivní monografie Porod otevírá témata kulturní tvárnosti porodu, zároveň ukazuje limity kulturního konstruktivismu. Kromě smrti, kdy ze světa odcházíme, neexistuje silnější téma, než jak na svět přicházíme.

Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest bývala součástí iniciačních rituálů, a zkoumají, zda musí být bolest nezbytně součástí lidského zrození. Zavádějí nás také mezi příznivce moderního primitivismu a do komunity BDSM, kteří mají k bolesti kladný přístup. Kniha volně navazuje na předcházející tituly Tělo (2014) a Tělo 2.0 (2017).

Jack London kdysi pronesl: „Ukaž mi muže s tetováním a ukážu ti muže se zajímavou minulostí.“ Ačkoliv tetování zažilo ve společnosti renesanci a překonalo stigmatizaci s ním dlouhodobě spojovanou, rozšířilo se napříč společenským spektrem, napříč ekonomickými třídami, věkovými kohortami i jedinci s různým společenským statusem, stále existují prostředí, v nichž je tetování identifikující proměnou, znakem, který označuje a slouží jako významný nástroj neverbální komunikace. Jedná se především o prostředí totální instituce, jejímž reprezentantem je vězení. Publikace Tělo za katrem představuje výstupy etnografického výzkumu autorkou realizovaného v prostředí českých mužských věznic od roku 2013. Autorka přibližuje skrze různorodé tělesné modifikace odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, především pak tetování a jeho specifickou symboliku i skrze techniky provedení, tzv. druhý život odsouzených, stejně jako v opačné logice vysvětluje specifika tělesných modifikací ve vězeňském prostředí na základě různorodých aspektů proměňující se předvězeňské identity odsouzených v identitu vězeňskou. Publikace je doplněna o části rozhovorů, které autorka vedla s více než stovkou odsouzených a více než sedmi desítkami zástupců vězeňského personálu, o výstupy více než dvou set hodin pozorování ve vnitřních prostorách věznic a především o autentické fotografie tetování, které autorka pořizovala.

S bankovními, finančními a pojistnými produkty se setkáváme prakticky po celý svůj život. Proto je bankovnictví ze všech ekonomických oborů jedním z těch, které jsou do jisté míry bližší naší každodenní žité realitě. Cílem této učebnice je přiblížit žákům, studentům, pedagogům i široké veřejnosti základní principy bankovnictví, měnovou politiku, peníze a úrokovou míru, fungování bankovního systému, centrální i obchodní bankovnictví. Pozornost je věnována rovněž bankovním produktům, platebnímu styku, bankovní regulaci a dohledu, druhům a řízení bankovních rizik, finančnímu systému, burze a oblasti pojišťovnictví. Závěrem se publikace věnuje také mezinárodním měnovým a finančním institucím a jejich úloze, kterou sehrávají ve světovém bankovnictví.

Zrození nové lidské bytosti bylo, je a vždy bude významnou událostí v životě jedince, rodiny i komunity, a to napříč všemi lidskými společnostmi. Tento okamžik býval a stále do značné míry je v řadě společností opředen mnoha pověrami a mýty, žádá si respekt, pokoru a úctu. Když se rodí nový život, již nic nebude takové, jako bylo dříve. Žena, dávající příležitost novému životu přijít na svět, otevírá své tělo, ale stejně tak duši. Obé si žádá péči. Kolektivní monografie Porod s podtitulem Péče otevírá příslušné téma z různých úhlů pohledu, definovaného perspektivou aktérů a aktérek, obdobím i prostředím. Kniha provází procesy péče o tělo, ale i o duši, a to se zaměřením na první okamžiky života – života dítěte, života ženy jakožto matky, života rodinné jednotky, která se příchodem nového člena proměňuje, ale i komunity, která na tento přechodový stav reaguje.

Sebevražda. Tajemná, skrytá, uzavřená v hloubce srdce, a přesto na očích, tichá, často však hřmotná, decentní nebo surová, upozorňující či nic neříkající, odporná, jindy hodná obdivu, nečekaná, varující definitivní. Tato kniha představuje fenomén sebevraždy a otevírá diskusi o jednání směřujícím k dobrovolnému ukončení života vlastní rukou. Opírá se o obecně známé a historicky deklarované teorie i praktické zkušenosti, naslouchá vyprávění novodobých policistů, koronerů a soudních lékařů, kteří se posuzováním sebevražedných nálezů zabývají, a věnuje se tomu poslednímu, co sebevrah někdy světu zanechává – dopisům na rozloučenou. Je o nesnesitelnosti bytí. O lidech vyhnaných nepříznivými okolnostmi za tenkou hranici mezi životem a smrtí. O těch, kteří se rozhodli.

Publikace se věnuje tematickým celkům obecného vymezení veřejné správy a správní vědy, realizaci činnosti veřejné správy a zachovávání zákonnosti při jejím výkonu. Dále v ní naleznete kapitoly týkající se vnitřní a živnostenské správy, správy zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, školství, zdravotnictví, kultury i bezpečnostní správy ČR. Učebnice je určena žákům středních odborných škol a obchodních akademií, studentům vyšších odborných a vysokých škol, ale také čtenářům z řad odborné i laické veřejnosti, kteří mají zájem získat nové znalosti či si aktualizovat ty dosavadní z oblasti správního práva a veřejné správy.

Radikalizace a extremistické projevy představují pro vězeňské prostředí, především pak ve vazbě na jeho specifičnost, významnou bezpečnostní hrozbu. Dynamická povaha radikalizačního procesu ve spojení s vzájemným působením procesů ve vnější společnosti na vězeňské prostředí a naopak způsobuje, že radikalizační proces nabývá(nejen) ve vězeňském prostředí nových podob. V tomto kontextu je významné monitorování těchto projevů, ať už s ohledem na realizované aktivity, průnik nedovolených látek a předmětů, nebo symboliku. Publikace Extremismus za mřížemi je studií mapující nejen povahu a proměny extremismu a radikalizace obecně, ale vztahující tuto problematiku také k českému vězeňskému prostředí, četně v komparaci se zahraniční praxí. Významnou částí publikace jsou fotografie z archivu autorů, kteří kladou důraz nejen na projevy extremismu samotné, ale i na vizuální a ikonickou manifestaci extremismu, ať už ve formě vězeňské tetuáže, tak ve formě materiálů na podporu odsouzených. Publikace je rovněž doplněna o případové studie a bohatý fotografický materiál dokladující význam radikalizace a extremismu nejen v rovině praktické, ale také symbolické, kdy ať už nabývá jakékoliv podoby, je potenciálním nástrojem rekrutace v prostředí za vysokými zdmi a vězeňskými mřížemi, které je pro svoji povahu pro tento proces doslova živnou půdou.

V době radostných bychom se měli umět těšit z maličkostí a úspěchů. Umíme to ale skutečně? Stejně tak bychom to měli umět i v dobách, kdy se nám nedaří. Stejně tak, jako pečujeme pravidelně o své tělo, stojí za to věnovat pozornost naší duši, naší pohodě psychické a emoční. Psychohygiena představuje pomyslný kompas, který nás navádí k prožitku flow, ke kompenzaci stresorů a životní pohodě. Není to ani tak cíl jako takový jako spíše cesta, která sestává z řady technik a metod, které nenásilně vpustíme do našeho života. Tato skromná publikace představuje ty z nich, s nimiž má autorka publikace osobní zkušenost. Jako taková byla koncipována a připravena v rámci Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, kde je vedle přípravy nelékařských zdravotnických pracovníků a péče o zdraví v jeho fyzické podobě věnována napříč obory pozornost také péči o pohodu pacientů, klientů a obecně osob bez ohledu na věk. Pracováno je zde se širokou škálou zástupců cílových skupin od dětí po seniorní populaci.