Jiří Roháček Livres

Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu uměleckohistorického a epigrafického. Na příkladu relativně malé exkluzivní skupiny památek zkoumá, do jaké míry se význam té doby promítá i do dochovaného nápisového fondu. Závažnost a zajímavost takto postavené otázky navíc akcentuje fakt, že druhá polovina 15. století a první polovina století šestnáctého je ze středoevropského a pochopitelně i českého epigrafického pohledu obdobím v mnohém přelomovým. I když se konvolut studovaných děl dochoval jen v torzálním stavu, jsou jednotlivé práce svědectvím o sociálním postavení objednavatele, jeho náboženském zakotvení, kulturní úrovni i výtvarném cítění a také o jazykovém úzu zkoumané historické periody. Do textu, který obsahuje studii uměleckohistorickou, epigrafickou a podrobný katalog děl, jsou zahrnuty též sepulkrální skulptury, které dobou svého vzniku historický rámec jagellonské dynastie (1471–1526) přesahují. Tato okolnost je dána také tím, že kontinuita produkce některých konzervativních sochařských dílen a jejich typů funerálních monumentů překračovala vymezené období. Směřování nové doby pak signalizuje tumba Vojtěcha z Pernštejna, spojující tradiční výtvarné pojetí s formálně vytříbeným italizujícím portrétem. Anglické vydání je doplněno o 5 nových hesel.

Publikace shrnuje výsledky projektu, jehož cílem bylo prozkoumat a zpracovat fotografickou sbírku Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění AV ČR. Příspěvky se rovněž věnují problematice péče o fotografické dědictví.

Cílem metodiky je poskytnout především odborným i výkonným pracovníkům památkové péče, státní a církevní správy, městských a obecních úřadů, ale i zájemcům z řad historiků, historiků umění, restaurátorů, heraldiků, epigrafiků, genealogů i širší poučené veřejnosti základní přehled o sepulkrálních památkách, jejich podobě, vývoji, metodách dokumentace a péče o ně. Metodika může sloužit i jako učebnice relevantního odborného vzdělávání všech stupňů.

Nápisy čili epigrafika hrají velkou roli při popisu a interpretaci svých nositelů, v tomto případě uměleckohistorických památek. Metodická příručka reflektuje výsledky současného evropského bádání na poli epigrafiky a přizpůsobuje je pro aplikaci „laika“ v památkářské praxi.

V edici Jiřího Roháčka vychází další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Jednotlivá čísla by měla vědomě vedle sebe stavět příspěvky různého chronologického, tematického, disciplinárního a metodického záběru a příspěvky renomovaných českých a zahraničních badatelů společně s výběrem kvalitních příspěvků badatelů nastupující generace. Kromě příspěvků z 10. zasedání Longius aut propius, mors sua quemque manet v Praze 31. října – 2. listopadu 2012 tedy v předkládané publikaci nacházíme komplementárně další příspěvky výše uvedeného vymezení.

Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění a ze soukromého majetku. Spojená digitalizovaná dokumentace, obsahující, kromě vlastníchevidenčních karet s bohatou fotodokumentací a frotážemi (obtahy), také metodické a další prováděcí materiály a dobovou korespondenci, je mimořádným a v mnohém ohledu díky své komplexnosti a rozsáhlosti obrazové dokumentace i v evropském měřítku ojedinělým pramenem. Výpovědní hodnota se týká jak z velké části zničených zvonařských památek, tak i fenoménu válečných rekvizicí a jejich konkrétního průběhu. Použitá metoda obrazové edice s doprovodným aparátem (shrnující záznamy / karta ke každému zvonu, rejstříky) a úvodními statěmi (česky a německy) je kompromisem mezi potřebou rychlého zpřístupnění velmi rozsáhlého konvolutu materiálu na straně jedné a zachováním „přidané hodnoty" vědeckého kritického a kontextuálního přístupu. Zum Schweigen gebrachte Stimmen. Requisitionsdokumentation der Glocken der böhmischen, mährischen und schlesischen Grenzgebiete aus den Jahren 1942–1943

Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017. Tyto unikátní pravidelné konference pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, která šířeji osvětlují kontext, v němž tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání.

Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Aktuální svazek obsahuje studie a materiálové přísvěky českých, slovenských a polských badatelů přednesené na pravidelných zasedáních k problematice sepulkrálních památek v letech 2012–2014.