Roman Procházka Livres

Publikace se věnuje základním otázkám vzniku a vývoje mozku a psychiky, a to nejen z teoretického pohledu – zachycení vývojového a časového hlediska nese řadu praktických aspektů podstatných pro práci s dětmi, dospívajícími i dospělými. Autoři vycházejí z ověřených poznatků medicíny, neurovědních a dílčích psychologických disciplín a snaží se představit složité téma přehledně, srozumitelně a jasně. Pro co nejnázornější představu a větší srozumitelnost jsou nedílnou součástí textu přehledná schémata, tabulky a ilustrace. Vzhledem k jednoznačné vazbě psychiky na nervové buňky, mozek a mozkové procesy se první část knihy zabývá vývojem nervových buněk a celého mozku již od doby časného nitroděložního života. Pozornost je věnována také mozkové plasticitě, která hraje významnou roli jak v oblasti přirozeného vývoje, tak například v terapii a rehabilitaci. Stěžejní část knihy se soustředí na zachycení vývoje dílčích psychických funkcí, jako je paměť, pozornost, řeč, emotivita, chování, vztahová vazba či vizuospaciální a vizuomotorické funkce. Vzhledem k zaměření publikace je akcentován vývojový aspekt včetně časového hlediska. Publikace je primárně určena studentům a absolventům oborů, jako je psychologie, pedagogika, speciální pedagogika, medicína aj., ale může posloužit jako stručný přehled také dalším zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti.

Čtenář v této publikaci najde stručný přehled nejčastějších metod, které lidský mozek zkoumají ve zdraví i v nemoci. Cílem je přístupně a čtivě představit možnosti soudobého vyšetření mozku, aby si čtenář udělal jasnou představu, ale přitom nebyl zahlcen technickými či medicínskými podrobnostmi. Po seznámení s principy stavby a funkce mozku následují kapitoly věnované konkrétním vyšetřovacím metodám – strukturálním (RTG, CT, MR apod.) i funkčním (EEG, PET, SPECT, fMR aj.), vše v propojení s psychologickou praxí. Publikace poslouží jako vhodný učební text studentům nemedicínských oborů, zejména psychologie a pedagogiky (předmětů základy anatomie a fyziologie, neuropsychologie, neurofyziologie, klinická psychologie, psychopatologie, neuropsychologická rehabilitace apod.), ale i dalším zájemcům, kteří se chtějí poučit, jak lidský mozek funguje, popřípadě jak probíhají jednotlivá vyšetření.

V jednotlivých kapitolách se autoři zabývají teoretickým zázemím poradenské psychologie a pomocí stručných příkladů je propojují s poradenskou praxí. Nevyhýbají se ani úskalím, se kterými se pracovníci i klienti poraden potýkají. Témata jednotlivých kapitol byla vybrána na základě otázek, s nimiž se autoři setkávají ve své psychologické praxi a jež jsou často předmětem jak odborné, tak laické diskuse, například: • rizikoví klienti v poradenské práci • poradenství pro nadané a talentované • pomoc při volbě povolání a v profesním vývoji • poradenství u poruch chování a učení • poradenství v oblasti kyberšikany a drogových závislostí

Svět internetových seznamek.Kolik toho jsou o sobě lidé schopni prozradit?A kolik je z toho pravda?Schůzky, na které nikdo nepřišel, setkání, jež se odehrála úplně jinka, než by si kdo dovedl představit, rande, na něž se - někdy i bohužel - nezapomíná.Roman Procházka zažil všechny.ON. ONA. NET. ŽIVOT.Autentický a s humorem - byť často notně hořkým - psaný deník muže, který se na počátku milénia vydal hledat tu pravou na zrádnou půdu internetu. A především neobyčejný životní příběh člověka, který několikrát padl na úplné dno, ale nikdy se nevzdal.

Výzkumná monografie se zabývá vztahy mezi elektrodermální aktivitou a srdeční činností a temperamentem. Jako výzkumné metody jsme použili dotazníky Dopen a TCI-R a měření elektrodermální aktivity a srdeční činnosti v mentálních kognitivních zkouškách. Jako mentální zkoušky jsme použili: Stroopův test, aritmetiku a verbální fluenci. Ve výzkumu jsme disponovali výzkumným vzorkem N = 62 lidí. Výsledky jsme zpracovali pomocí popisné statistiky a neparametrické korelační statistiky. Celkově jsme sledovali vztah temperamentu k fyziologickým výsledkům v bazální úrovni, reaktivitě a zotavení se. Na základě výsledků se objevily zajímavé vztahy mezi temperamentem a fyziologickými projevy. Některé očekávané vztahy jsme však také statisticky nepotvrdili.