Román jednoho z nejstarších žijících bulharských spisovatelů, inspirovaný jedinečnou malířskou výzdobou kostelíka v Bojaně nedaleko Sofie. Autor z tohoto skvostu středověkého malířství s raným zásvitem teprve daleko později přicházející renesance, vytvořeného neznámým mistrem, rekonstruuje pohnutý, tvůrčím úsilím naplněný a nakonec tragicky otřesný život tohoto tvůrce. 33-228-68
Historický román o posledním svobodném období bulharské říše před tureckou porobou v první polovině 14. století. Jeho hrdinou je lidový vojvoda, uprchlý nevolník, který bojuje proti zvůli vlády cara Ivana Alexandra, protikořistnickým bojarům i proti Turkům. Hlavní dějovou linií se proplétá milostný příběh krásné bojarky a statečného vojvody. Kniha čelného představitele starší generace bulharských spisovatelů byla po druhé světové válce poctěna Dimitrovovou cenou.