Stil André Livres

Dans le Midi de la France, une petite maison perchée bien haut. Plus bas une vallée, plus loin la mer. Un homme de soixante-neuf ans et sa compagne vivent paisiblement. Abel vient du Nord où il a travaillé un demi-siècle dans les mines. Il a pris sa retraite dans le pays catalan et a rencontré Lydie - une jeunesse, cinquante ans à peine : ils s'aiment. Pour que la vie recommence, il a suffi qu'il bouge du nord au sud.La sagesse un peu narquoise d'Abel, qui a tout appris - sauf l'indifférence -, la naïveté revenue de l'enfance lui font tout découvrir : les gens, le parler catalan, la montagne, la garrigue, la mer. Il goûte les fruits, construit une terrasse, pêche en mer, creuse à la recherche d'un trésor, et aime Lydie de toutes ses forces. André Stil raconte merveilleusement la jeunesse de l'amour, en ce roman du bonheur, de la gourmandise de vivre.

Daniel a Denisa sa ľúbia. Kto sú títo dvaja mladí ľudia? Na začiatku to ani sami nevedia. Ľúbia sa a túžia po sebe preto lebo sú takí, akí sú. A či preto v akom prostredí žijú? To sa čitateľ dozvie, keď si prečíta knihu. No prostredie, čo ich obklopuje, nie je v nijakom prípade márnivýsen, ani atraktívna dekorácia. Je to ,,drsný" sever, taký drahý André Stilovi, so svojimi fabrikami, mrazivými vetrami a krátkymi zábleskami slnečného jasu. Z tohto prostredia sa zrodil tento naivný sen, tento márnivý a klamlivý príbeh, ktorý tvrdo rozhodne o osude a šťastí mladej dvojice.

Stil probírá problémy alžírské války z hlediska obyčejných francouzských lidí.

Autor - význačný pokrokový francouzský spisovatel, člen ÚV KSF a šéfredaktor listu L’Humanité - ukázal v románu hospodářskou a politickou problematiku života francouzských přístavních dělníků a oslavil jejich statečnost, obětavost a vysokou proletářskou uvědomělost: francouzští dokaři, kteří dostávají práci jen na několik dnů v měsíci, jejichž rodiny živoří v rozpadávajících se vlhkých barácích (zatím co v sousedství jsou stavěny pohodlné domy pro americkou okupační armádu), jejichž děti utíkají před bídou z domova a kterým by výdělek při vykládání amerických zbraní změnil každodenní bezednou bídu v poněkud snesitelnější život nepřestávají - někdy s nasazením života - agitovat proti americkým okupantům, posilovat činnost buněk KSF v přístavech a sjednoceni plní heslo "Nevyložíme ani gram amerických zbraní". Pomáhá jim vědomí, že jejich sabotáž bude prvním úderem nejen pro imperialisty, válčící proti Indočíně, ale i prvním úderem proti okupaci Francie a proti novému vyzbrojování Německa americkými zbraněmi. - Stalinova cena.