Ladislav Vojáček Livres

Publikace rekapituluje vývoj právní soustavy v jednotlivých civilizacích a státních útvarech od vzniku prvních koncepcí po rok 1945.

Praktikum z českých právních dějin je doplňující učební pomůckou zejména pro studenty právnických fakult. Jednotlivá témata jsou zaměřena na základní historicko-právní problémy českých právních dějin: - sociální struktura feudální společnosti - panovník, stát, úřady a správa ve středověku - právo ve středověku - rok 1848 a ústavní vývoj v rakouské monarchii - boj za české státní právo v letech 1848-1919 - národněosvobozenecký boj Čechů a Slováků v období první světové války - Československá republika (1918-1938) - odboj a československé prozatímní státní zřízení v Londýně v období 2. světové války - poválečný vývoj v oblasti státu a práva.

Autor rozebírá skutkovou podstatu útoku na lidskou čest. V současně platném zákoně je trestný čin pomluvy upravený v § 206 trestního zákona č. 140/1961 Sb. ve znění změněném v roce 1990. Toto ustanovení je však v praxi velmi málo soudy využíváno, ačkoliv pomluvy dokáží život znepříjemnit. Autor tuto skutečnost rozebírá mj. i z hlediska historického.

Učební pomůcka Nástin právních dějin je určena pro výuku Obecných právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obsahově je přizpůsobena omezenému rozsahu výuky tohoto předmětu, proto si neklade za cíl podrobně postihnout vývoj v jednotlivých zemích a zaměřuje se především na obecnější otázky, které podstatným způsobem ovlivňovaly nebo spoluvytvářely podobu práva a státního uspořádání především na evropském kontinentu, a na vybrané státy (podrobnější a komplexnější informace o vývoji jednotlivých zemí podává učebnice Právní dějiny, na níž se podíleli i dva členové autorského kolektivu této učební pomůcky). V koncepci učební pomůcky je kladen důraz na novověké právní dějiny.

Sborník představuje výstup ze stejnojmenné konference. Má část historickou, která se věnuje vývoji stíhání majetkových trestných činů, a pozitivně právní, která je zaměřena na současnou právní úpravu v ČR a SROV.

Na jaře 1937 byl zahájen legislativní proces vládního návrhu zákona, kterým se vydává občanský zákoník – tzv. Osnovy OZ 1937. Tento zákon sice nikdy nebyl vlivem různých politických událostí přijat, nicméně se stal jedním z inspiračních zdrojů OZ 2012. I proto je tento text stále aktuální, ovšem existuje o něm řada mylných informací a řada otázek je ještě nedostatečně probádána. Publikace si klade za cíl připomenout 80. výročí vzniku tohoto významného dokumentu a poukázat na možné volné pole bádání nejen pro právní historiky, ale i pro civilisty.

Publikace se zajímá o určující trendy vývoje státu a práva v druhé polovině 19.století.

Publikace pocházející z autorské dílny renomovaných právních historiků je nejnovějším zpracováním národních právních dějin. Jedná se o doposud nejkomplexnější zpracování dané problematiky. Kniha obsahuje podrobné pojednání o státních a právních dějinách na území České republiky od nejstarších dob do rozpadu Československa. Od publikací tohoto typu se liší jak svou strukturou, neboť vývoj státu a vývoj práva jsou sledovány odděleně, tak i svým časovým vymezením, neboť výklad je doveden až do současnosti. Kniha je rozdělena do sedmi částí. V první je popsán vznik státu a práva na našem území. V následujících dvou částech se čtenář setká s problematikou feudálního státu a práva do roku 1620. Hlavní pozornost autoři věnovali pochopitelně období pro rozvoj moderního státu a práva nejdůležitějšímu, tedy letům 1620–1948. Poslední dvě části obsahují rozbor vývoje v období tzv. socialistického Československa, tedy totalitního státu a práva. Kniha je doplněna přehledem panovníků v českých zemích a obsáhlým seznamem literatury. Jednotlivé kapitoly jsou průběžně doplňovány ukázkami dobových památek.

Myšlenka evropské integrace a mnohdy na to navazující unifikace práva v Evropě se na první pohled jeví jako záležitost zcela novodobá. Pokud se o ní hovoří, tak nejspíše v řádech desetiletí, maximálně s ohledem na změnu letopočtu jako o problematice minulého století. Kořeny integrace Evropy však nepochybně nacházíme již mnohem dříve; a to v době, kdy římská říše po řadu století formovala nejen evropské uspořádání, ale i dějiny části území afrického a asijského kontinentu. I když motivace jejích inspirátorů byly různé, setkáváme se i se snahami o zajištění trvalého míru mírovými smlouvami mezi těmi, kdo si ho přejí. První smlouvy tohoto typu, stavící mír pod sankce mezinárodně právního charakteru, jsou známé už ve starověku.