Tereza Semotamová Livres

Im April 2014 überfiel ein Kommando der Terrororganisation Boko Haram das Dorf Chibok im Nordosten Nigerias und entführte 276 Schülerinnen aus dem örtlichen Internat. Ein Aufschrei ging um die Welt. Unter dem Hashtag »Bring Back Our Girls« verliehen Persönlichkeiten wie Michelle Obama und die Friedensnobelpreisträgerin Malala Yousafzai ihrem Entsetzen Ausdruck. Das Schicksal der Schülerinnen aus Chibok ist kein Einzelfall. Bis heute befinden sich Tausende Frauen in den Händen der Islamisten. Im Juli 2015 reiste der »Zeit«-Reporter Wolfgang Bauer nach Nigeria, um mit Mädchen zu sprechen, denen die Flucht gelungen ist. Sie berichten von ihrem Leben vor ihrer Entführung, von ihren grausamen Erfahrungen während der Gefangenschaft und von ihren Träumen für eine bessere Zukunft. Die Erzählungen der Frauen bieten exklusive Einblicke in das Innenleben der Organisation und zeichnen ein detailliertes Bild des Schreckensregimes von Boko Haram. Zugleich beleuchtet das Buch die historischen und politischen Hintergründe des Terrors und zeigt, wie er das ethnische und kulturelle Gleichgewicht in einer der vielfältigsten Regionen der Welt zerstört. Vor allem aber gibt es den Mädchen ihre Stimme zurück. Eine kraftvolle Stimme, die von Leid und Gewalt erzählt, aber auch von Mut. Und von Hoffnung.

Kniha je vtipným až hravým rozhovorem dvou lidí – mladého „žáka“ a zkušeného „učitele“. Učitel vysvětluje trpělivě a na příkladech srozumitelných dospívajícímu člověku (počítačové hry, filmy atd.), jak lze dosáhnout duchovního růstu i v dnešní době, která navenek vyžaduje povrchnost a stereotyp. Projekt Čtyřikrát jinak byl realizován za finanční pomoci Evropské unie.

Práce analyzuje původní dramatickou rozhlasovou tvorbu západoněmeckých rozhlasových stanic 50. let. Skýtá vhled do společenské situace poválečného Německa, poskytuje analýzu vybraných rozhlasových her autorů, např. Borcherta, Eicha, Aichingerové, Bölla, Dürrenmatta, Frische, Wellershoffa. Autorka se věnuje jedinečnosti scenáristických postupů, zohledňuje také snahu jednotlivých autorů o rozhlasovost, tedy, jakým způsobem ozvláštňují svá dramata svébytně rozhlasovými prostředky. Poskytuje i pohled na recepci německé rozhlasové hry v československém (později českém) kontextu. Jejím cílem je zhodnotit, jakým způsobem dané hry nahlížejí realitu, jak je v nich zobrazována válka a s jakou mírou kritičnosti nahlížejí národně socialistický režim. Poválečné období bývá v německém kontextu považováno za „zlaté časy“ rozhlasové tvorby.

Nemusí to skončit zničenou psychikou. Osvětová publikace s povídkami známých autorů. Máloco způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Dá se toto náročné období zvládnout, aniž by si z něj děti odnesly trauma? Jak jim vše vysvětlit? A jaké problémy přináší rozvod do světa dospělých? Nejen o tom pojednávají povídky předních českých spisovatelů, které doplňují ilustrace zavedených výtvarníků. Z odborného hlediska se tématům věnuje profesor psychologie Radek Ptáček – a jeho rady z praxe pomohou každé rodině ve složité situaci.

Sborník věnovaný kritické reflexi rozhlasové a jiné auditivní tvorby. Obsahuje příspěvy o knižní reflexi rozhlasové hry (Hnilička), formování české původní rozhlasové hry (Zuzana Řezníčková), o kritickém působení rozhlasového dramatika Miloše Rejnuše (Hanáčková), o rozhlasové tvorbě 60. let 20. století v kritických ohlasech (Veronika Jiroušková) nebo o současné tvorbě na internetu (Lukáš Plaček) nebo situaci v Rakousku a Německu (Semotamová).

Die Freiheitsstatue: Hunderttausende ließen sich um 1900 von diesem verlockenden Bild über den Ozean locken. Damals hatte in Galizien (heute Polen und Ukraine), dem Armenhaus der Habsburger-Monarchie, eine Welle der Emigration eingesetzt. Kleinbauern, Handwerker, jüdische „Luftmenschen“, sie alle suchten eine bessere Zukunft; der Kaiser von Amerika, meinten sie, werde sie nach ihrer Flucht freudig willkommen heißen. Aus dieser Hoffnung entwickelte sich rasch ein einträgliches Geschäft, an dem viele mitverdienten. Schlepper, Agenten, Menschenhändler und die Aussicht auf ein besseres Leben: Martin Pollack erzählt von Menschen, die um 1900 ihr Glück in den USA suchten.

"Resi is a writer in her mid-forties, married to Sven, a painter. They live, with their four children, in an apartment building in Berlin, where their lease is controlled by some of their closest friends. Those same friends live communally nearby, in a house they co-own and have built together. Only Resi and Sven, the token artists of their social circle, are renting. As the years have passed, Resi has watched her once-dear friends become more and more ensconced in the comforts and compromises of money, success, and the nuclear family. After Resi's latest book openly criticises stereotypical family life and values, she receives a letter of eviction. Incensed by the true natures and hard realities she now sees so clearly, Resi sets out to describe the world as it really is for her fourteen-year-old daughter, Bea. As Berlin, that creative mecca, crumbles under the inexorable march of privatisation and commodification, taking relationships with it, Resi is determined to warn Bea about the lures, traps, and ugly truths that await her."--from Amazon.com

Ihr Studio ist abgebrannt, sie selbst nur knapp mit dem Leben davongekommen. Immerhin hat sie Glück im Unglück, ist umgeben von guten Freunden. Warum verbessert sich ihr Zustand dennoch nicht? Warum irrt sie monatelang verstört und in Selbstgespräche vertieft durch Berlin, mit dem Fauchen, Rauschen und Prasseln des Feuers im Ohr? Wer ist der Isländer Hjartan, von dem die Stimmen in ihrem Kopf ständig sprechen? Ihr Geliebter ist tot, und sie gibt sich die Schuld daran. Weil sie ihn nie hätte lieben dürfen. Weil sie nicht sicher war, ob sie schwanger sein wollte. Weil die Musik ihr wichtiger als alles andere ist.

Par la nouvelle voix de l'avant-garde littéraire berlinoise, un premier roman coup-de-poing, l'odyssée bouleversante d'une jeune femme en fuite, qui s'élève en porte-parole de toute une génération à la fois cosmopolite et en quête d'identité. Mascha est juive, azerbaïdjanaise, russe, allemande. Dans son monde, toutes les langues et les cultures se mêlent. "Immigré", "identité", "patrie" : ces mots ont le don de l'énerver. Elle ne connaît pas de frontière, et sa seule patrie, c'est Elias, son petit ami. Avec lui, à Francfort, Mascha essaie d'oublier les horreurs qu'elle a vécues enfant à Bakou, avant que sa famille émigre en Allemagne pour fuir les massacres. Mais, quand Elias meurt brutalement, elle ne peut plus rester. Israël, voilà où aller. Et pourtant, là-bas aussi, les fantômes du passe la rattrapent, se mêlant aux images terribles du présent, et la poussant toujours plus loin, à la recherche d'un endroit où se sentir enfin chez soi...

Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Autorčin osobitý vyprávěcí styl vytrvale osciluje mezi intimitou a ironickým odstupem, přičemž rozehrává odvážnou jazykovou hru plnou břitkého humoru, slangových i nářečních výrazů, aluzí na „vysokou“ kulturu i současnou popkulturu – a z jejích obsesivních nářků, kritických šlehů i bolestné introspekce postupně vyvstává svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.