Tomáš Kostelecký Livres

První část knihy pojednává o smyslu a obecných principech bytové politiky. Autoři popisují vazby mezi bydlením, trhem a státem. Klasifikují hlavní nástroje bytové politiky, charakterizují konkrétní nástroje bytové politiky ve vybraných evropských zemích, aktuální trendy v bytové politice a v závěru též postupy, pomocí nichž lze bytovou politiku hodnotit z hlediska efektivity a efektivnosti. V této části předkládají i hodnocení stávající bytové politiky v ČR. Druhá část knihy se věnuje vybraným návrhům inovativních opatření (nástrojů), které by bylo vhodné aplikovat v bytové politice u nás. Jedná se o: sociální a garantované bydlení; celoživotní bydlení a variabilitu bytového fondu; nástroje bytové politiky v ekonomické krizi. U každého nástroje autoři specifikují cílovou skupinu, uvádějí zkušenosti a příklady ze zahraničí, pokud existují, a poté charakterizují a odůvodňují samotný nástroj. Kniha je určena studentům kurzů sociální politiky, bytové politiky, ekonomie bydlení, architektury, urbanismu, sociální geografie a příbuzných oborů. Zaujmout by mohla i zástupce státní správy, regionálních a místních samospráv, případně představitele developerských a investičních společností. Kniha je doplněna o kontrolní otázky k jednotlivým kapitolám a ilustrace Martina Ferka.

Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zkoumá postavení obyvatel venkovských periferií na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, jestli děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získání kvalitního vzdělání jako ostatní. Věnuje se každodennímu životu rodin a popisuje, před jakými obtížemi stojí rodiče při výběru školy, zajišťování volnočasových aktivit pro své děti a při snaze skloubit péči o děti a zaměstnání. Sleduje též spokojenost obyvatel venkovských periferií a porovnává ji se spokojeností obyvatel jiných typů území. Ukazuje, že venkovské periferie představují různorodé prostředí, které jeho obyvatelé hodnotí diferencovaně. Často ovšem vnímají, že jim toto prostředí nabízí omezené množství ekonomických a sociálních příležitostí. Kde se v Česku nachází periferní venkov? Jaké těžkosti přináší bydlení v odlehlých venkovských obcích? Proč mají lidé na venkově nižší plat než lidé ve městě? Mají venkovské děti stejné šance na vzdělání jako jejich vrstevníci ve městech? Jak se hledá zaměstnání ve vesnicích s vysokou nezaměstnaností? Kde jsou lidé v Česku nejspokojenější a kde nejméně spokojení? Přesouvají se sociálně vyloučené lokality z měst na venkov?

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou považovány za nejdůležitější, což se odráží ve vyšší volební účasti. Volební data poskytují cenné informace o chování voličů ve více než 6000 obcích, což umožňuje zkoumat regionální rozdíly a jejich vývoj v čase. Kromě volebních dat máme k dispozici další informace o obyvatelstvu, což umožňuje studovat geografii volebního chování v kontextu sociálních struktur a dalších změn. Primárním cílem této knihy je analyzovat prostorové vzorce volebního chování po roce 1990 a jejich vývoj. Detailní poznání geografie volebního chování umožňuje autorům zaměřit se na klíčovou otázku: Proč se politické preference liší mezi obyvateli různých obcí? Kniha je určena širokému spektru čtenářů, včetně odborníků i laiků, a je psána přístupným jazykem. Obsahuje tabulky, grafy a mapy, které ilustrují výsledky voleb od roku 1992. Autoři se také zabývají otázkami, jako jsou regionální rozdíly volebního chování, vliv prostředí na rozhodování voličů, historické události a jejich dopad na současné hlasování, a psychologické vztahy voličů k politickým stranám.

Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace. Kladou si otázku, zda regionální odlišnosti volebních výsledků jsou pouhým odrazem skutečnosti, že v různých regionech žijí lidé s různým vzděláním, profesí, religiozitou či etnickou příslušností, nebo jsou ve hře ještě další faktory. Hledají odpověď na otázku, zda u některých regionů lze hovořit o regionálně/lokálně specifickém volebním chování, které má tendenci se opakovat v řadě po sobě jdoucích voleb.

Rozvoj a kvalita života v obcích, městech, regionech i státech jsou úzce spojeny se vztahy mezi lidmi, vzájemnou důvěrou nebo důvěrou v instituce, tedy s prvky souhrnně označovanými jako sociální kapitál. Kniha obsahuje jak dílčí analýzy různých aspektů sociálního kapitálu v Kraji Vysočina, tak syntetizující pohled na sociální kapitál v tomto regionu a jeho přínos pro regionální rozvoj. Interdisciplinární kolektiv autorů představuje rozvoj Vysočiny v geografickém, demografickém, sociálním a ekonomickém kontextu. Argumentace je založena na empirických výzkumech provedených v tomto kraji za použití analýz sociálních sítí, dotazovacích technik, obsahové analýzy dokumentů a dalších metod. Věříme, že předkládaná publikace osloví odborníky, zabývající se regionálním rozvojem a sociálním kapitálem v akademické sféře, i zástupce různých institucí, které se na rozvoji českých regionů podílejí.