Satirický román formou monologu déle sloužícího průměrného úředníka kritizuje současné poměry v administrativě.Na hrdinovi ukazuje společenskou nebezpečnost vědomé neangažovanosti, frázismu a konzervatismu. Samoúčelné úřadování hlavního hrdiny je korunováno úspěchem, jeho průměrnost neunikne jeho nadřízeným a je odměněno povýšením do funkce ředitele.
Začátek padesátých let ve městě L. Nedaleko chrámu Smrtelných úzkostí Páně se nachází ulice Marie Pomocné a v ní Villa Emma, kterou se svolením novopečených mocipánů obývají její původní majitelé: široká rodina krejčího Aloise Očenáška. I když mu nůžky, křídu a centimetr záhy po únorovém puči znárodnila neviditelná ruka režimu, takže zbývá jen pomlouvat tovární konfekci, společenské kontakty tohoto gentlemana ze staré školy vniveč nepřijdou. V kumbálku sousedního kina Mír přikládá ruce, jež dovedou odnímat bolest, na zmožená těla pucfleků komunistické epochy, a získává si tak nejen důvěru úderníků a zasloužilých umělců, ale i takzvaných "dělnických" prezidentů. Ani velký Josif Vissarionovič Stalin nepřijde zkrátka. Hořce pravdivou i neodolatelně komickou ságu o tom, jak dokáží se životem malého človíčka zamést Velké Dějiny, vypráví autor ústy Očenáškova mladšího syna: naivního malíře, který rodinnou historii líčí jako sled obrazů. Osvěžujícím Pecháčkovým vzpomínkám na padesátá léta pod psa, která dovedou být za jistých okolností neméně báječná jako tuhá, rozhodně nechybí kuráž dělat si psinu z toho, jací jsme tehdy byli. A v neposlední řadě je to také prvotřídní a suverénní jazyk autora, co z Osvobozeného kina Mír činí jeden z nejpodmanivějších románů současné české literatury.
Jak za prahem padesátky vyzrát na absurdní grotesku jménem život, onu smrtelnou chorobu na pět písmen? Doktor Štěpán Šafránek z Hradiště, jehož osudy sledujeme v knihách i ve filmech už přes tři desetiletí, má tento recept: navzdory vysokému tlaku sází na hlavu plnou nápadů. Ovdověl a se synem školou povinným se přestěhoval do nového bytu se starými nepřáteli, poněvadž i teď mu nezbývá než bojovat s nadřízenými, předpisy a konvencemi. Povídkový základ stejnojmenného šestého filmu „básnické“ série se nenápadně ptá, nakolik jsme sami strůjci zázraků, a čím přispěje náhoda, vyjde-li jí člověk aspoň trochu vstříc.
Druhá část literární podoby filmového cyklu o životě studenta Štěpána Šafránka a jeho přátel pokračuje obdobím vysokoškolských studií. Štěpán i jeho přítel Kendy studují na vysoké škole - Štěpán na medicíně, Kendy na FAMU - a oba naplno prožívají všechny slasti i strasti studentského života s novými přáteli. Hlavnímu hrdinovi dělá právě největší starosti zkouška z anatomie u obávaného profesora a snaží se zajistit si u ní úspěch poněkud pochybnými prostředky. Starosti má také se svou novou láskou, půvabnou zdravotní sestřičkou, které se sice líbí Štěpánovy verše, ale nakonec dá přednost zajištěnému lékaři.
(A)Jak svět přichází o básníky.(B) Jak básníci přicházejí o iluze.(C) Jak básníkům chutná život
Novelizace tří úspěšných filmových komedií scenáristy Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina: Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život - s gymnazistou, později medikem a nakonec lékařem Štěpánem Šafránkem v hlavní roli.
Třetí pokračování životního příběhu Štěpána Šafránka nachází hrdinu a jeho přátele po ukončení studia ve chvílích, kdy se snaží zakotvit v praktickém životě. Štěpán, věrný svým zásadám a postoji k životu, se odmítá zařadit mezi znuděnou a konzumní většinu a hledá ve své budoucí práci radost a smysl. Nastupuje na první místo na interní oddělení místní nemocnice, kde svou mladickou opravdovostí a snahou po smysluplné práci budí od prvního okamžiku nevoli u nadřízených. Při první příležitosti je proto odsunut na místo venkovského obvodního lékaře, o které nikdo ze snaživých kolegů nemá zájem. Na novém místě se setkává s novou láskou, další dívkou, která neodolala jeho básničkám, humoru a neohrabanému šarmu, a spolu s ní se rozhodne odejít a pracovat v severních Čechách. ... celý text
Básníci mívají obtížné začátky i konce. Zato mezidobí je radostné a plodné… O pravdivosti těchto vět vás přesvědčí prvotina doktora Ladislava Pecháčka, jež se stala předlohou filmu Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky. Neotřelý pohled na svět očima studenta posledního ročníku gymnázia na malém městě, který je jen o něco chytřejší a hlavně upřímnější než jeho vrstevníci, odstartoval cyklus „básnických“ komedií se Štěpánem Šafránkem v hlavní roli. Štěpán píše básničky a jeho kamarád a spolužák Kendy je zhudebňuje. Ředitelce gymnázia, kde oba studují, se však „básníkova tvorba“ zdá nemravná. Na její popud se chlapci rozhodnou „udělat něco pořádného“ a začnou sepisovat experimentální divadelní hru. Jejich volba padne na Jiráskovu Lucernu, kterou mladí nadšenci radikálně změní. Svým zaujetím pro vlastní a netradiční pojetí klasického divadelního textu nadchnou nejen spolužáky, ale i řadu dalších ochotníků z řad dospělých. Vedle přípravy divadelní hry, která přináší celou řadu neskonale humorných situací, sledujeme i vývoj citového vztahu dospívajícího Štěpána k „Borůvce“. K dívce, jež se nakonec stala příčinou toho, proč česká a možná i světová literatura přišla o jednoho nadějného básníka… Autorův první román Amatéři (1980) zachycuje jeho vlastní zážitky a zkušenosti z padesátých let, avšak pro scénář k filmu (Jak svět přichází o básníky) příběh posunul do současnosti.
Román z protialkoholní léčebny zalidněný mnoha typickými i osobitými postavami. Hrdina s nedokončeným vysokoškolským vzděláním, který se živí jako topič, po osobní krizi propadne alkoholu a dobrovolně se podrobí léčení. V léčebně poslouchá problémy ostatních a pro sebe si z nich bere poučení. V průběhu uspěšné léčby v sobě objeví schopnost literárně pracovat.
Čtvrté pokračování úspěšného filmového cyklu o chlapci z malého města a jeho prvních krocích ve skutečném životě. Tato část je věnována zážitkům již dospělého Štěpána v podmínkách porevoluční tržní ekonomiky. Hrdina ztratí místo v nemocnici, vrací se do rodného města, kde se potýká s negativními jevy nové společenské reality. Jeho přátelé a známí se nadšeně vrhají do víru možností, které jim nabízí tržní prostředí, Štěpán ale není ochoten slevit ze svých morálních zásad a těžko hledá uplatnění. Potkává však další dívku, lékárnici Ute, a zdá se, že konečně zakotví v pevném citovém vztahu.
Filmová povídka vznikla na základě scénáře 5. dílu filmových Básníků, u jejichž zrodu stáli před lety spisovatel a scenárista L. Pecháček, producent M. Šmídmajer a režisér D. Klein. "Básníkům" je nyní už čtyřicet a mají za sebou úspěchy i pády. Hlavní hrdina Štěpán Šafránek se po smrti maminky musí konečně postavit na vlastní nohy a rozhodnout, jak naloží se svým životem... Text plný laskavého humoru dopro- vázejí snímky z filmu. Váz., 176 + 16 str. barev. fotopříl., 14,5 x 20,6 cm... celý text
