Antonie Doležalová Livres

Situated in the turbulent heart of Europe, the Czech Republic has suffered from significant discontinuity in its historical development, but its economic thinking has not until now been subject to a full analysis. This book offers a history of Czech economic thought from the late Middle Ages to the present day. It traces methodological developments and the relationship between economics and politics, and introduces not just pioneering figures in the field but also those whose lives and careers were thwarted by history, as well as Czech exile thinkers. Identifying key themes in Czech economic thought, the volume considers which branches of economic theory have had the greatest influence on Czech thought, and explores the relationship between Czech economic thinking and wider established schools of thought. This book will benefit students and researchers of history of economic thought, economic history, economic theory, and political economy, as well as those with a specific interest in the Czech Republic.

České národní hnutí bylo již ve své době inspirací a povzbuzením pro obdobné tendence v jiných částech Evropy. Předkládaná kniha podává první souhrnný pohled na významný přínos českého národa pro emancipační procesy Slováků, Maďarů, karpatských Rusínů i Ukrajinců, Lotyšů a Litevců, Kašubů, Lužických Srbů, Finů a Dánů. Na základě archivních pramenů i dobového tisku v něm čeští i zahraniční badatelé ukazují, že Čechy byly symbolem úspěšného národního vzepětí a centrem výměny zkušeností a informací.

Kniha se zaměřuje na fiskální politiku v Československu během meziválečného období, vycházející z rozsáhlého studia archivních pramenů, literatury a denního tisku. Kombinuje historický a ekonomický přístup, přičemž čtenář získává přehled o koncepcích dobové finanční teorie v rámci českého ekonomického myšlení a klíčových historických momentech formování rozpočtové politiky. První kapitola přináší přehled československých pohledů na fiskální politiku a její funkce, ukazující úroveň ekonomické teorie, na níž mohli národohospodáři budovat své pojetí státního rozpočtu. Druhá kapitola se zaměřuje na význam jednotlivých ministrů financí a vývoj státních rozpočtů, přičemž vysvětluje, jak stát rozšiřoval své úkoly a přerozděloval vyrobené statky prostřednictvím daní. Třetí kapitola obsahuje kvantitativní analýzu fiskální politiky, zkoumá faktory ovlivňující fiskální proces a věnuje pozornost skrytým deficitům státních rozpočtů, přičemž za hlavní podezřelé jsou považovány transferové platby, výdaje na obranu a státní podniky. Kniha se snaží odpovědět na tři klíčové otázky týkající se adekvátnosti kroků československé fiskální politiky v kontextu ekonomické teorie a hospodářské situace, a také na to, kdo tyto kroky nejvíce ovlivňoval.

Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.-25. května 2006

Kniha přináší ucelený pohled, který jasně dokumentuje zločinnost komunistického režimu. Kromě Ladislava Kudrny přispěli svými texty například Petr Blažek, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Zdeněk R. Nešpor nebo Antonie Doležalová. Jedná se o ucelený pohled na zločiny normalizace, kniha obsahuje spoustu zajímavých fotografií a navíc také články novinářů, kteří se do debaty s Michalem Pullmannem zúčastnili. Třicet let po sametové revoluci tu máme situaci, kdy někteří lidé tvrdí, že se „zase tak moc nestalo“ – a to nemůžeme nechat jen tak, zejména s ohledem na disidenty, politické vězně a emigranty, jimž komunisté zničili život.

Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska a vyrůstal v masarykovském Československu, které nikdy nepřestal obdivovat. Přesto republiku dvakrát opustil. Poprvé v roce 1939 kvůli svému židovskému původu - s falešným pasem vlakem z Ružomberku. Podruhé v roce 1968 kvůli svému marxistickému přesvědčení - vlakem ze Smíchovského nádraží v Praze jen několik dní po sovětské invazi. Pokaždé se jeho novým domovem stala Velká Británie. Ač nikdy nepřestal litovat, že se v Praze nestal lékařem, v Británii se stal zakládajícím členem nejmladší koleje na univerzitě v Cambridge, Robinson College. Spolupracoval a přátelil se s nejvýznamnějšími světovými představiteli svého oboru - dějin přírodních věd. V poválečném Československu se jeho osudy dramaticky proťaly s osudy nejmocnějších představitelů komunistického režimu i jeho reformátorů.

Kolektiv autorů v knize společně hledá odpověď na dvě klíčové otázky: do jaké míry lze v ekonomickém vzdělávání uplynulých devadesáti let mluvit o kontinuitě, či diskontinuitě ať už institucí, osobností, myšlenek, organizace, nebo obsahu výuky, a do jaké míry jsme v průběhu těchto devadesáti let byli svědky politizace ekonomie. Odpovědi na tyto dvě otázky byly formulovány na jedné straně skrze popis vývoje Vysoké školy obchodní v meziválečném období, skrze popis vývoje jejich institucionálních nástupkyň a konkurentek v době po druhé světové válce a konečně také skrze popis vývoje Vysoké školy ekonomické v období reálného socialismu. S nezbytnými přesahy do předcházejících let i do naší současnosti. Na straně druhé se předmětem analýzy staly myšlenkové koncepty osobností, které podobu ekonomické vědy a výuky ekonomie v Česku (Československu) v uplynulých devadesáti letech nejvíce ovlivnily.

Kniha se zabývá fenoménem střední Evropy v interdisciplinární perspektivě. Sleduje tři tematické roviny, které zahrnují střední Evropu jako historický koncept, jako součást Evropy a jako myšlenkový svět. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na vymezení pojmu střední Evropa a jeho proměny, stejně jako na události formující středoevropský prostor či myšlenkové stereotypy ve středoevropském prostoru a tradici společenských věd a hnutí.