Michal Šejvl Livres

Je idea právního státu výdobytkem moderního liberálního myšlení, anebo její počátky můžeme sledovat třeba až do antiky a středověku? V jakých momentech antického a středověkého myšlení můžeme spatřovat kořeny dnešní ideje právního státu? Jsou současné státy produktem osvíceneckých myšlenek, anebo spíše následovníky koncepce raison d’État, jak ji formulovali třeba Machiavelli nebo Botero? Představují absolutismus a policejní stát pojmové protiklady právního státu, anebo spíše jisté fáze v jeho vývoji? Je Bodin teoretikem neomezené státní moci, anebo je v jeho koncepci panovnická moc spíše omezena? A jak máme vlastně chápat absolutismus? Je Hobbes myslitelem všemocného státu, anebo i teoretikem práva na odpor? Je Montesquieu spíše zastáncem anglického zřízení vyznačujícího se dělbou moci (byť zidealizovanou), anebo francouzské monarchie? Jestliže za duchovního otce ideje právního státu můžeme považovat Kanta, jakým způsobem byly jeho myšlenky rozvíjeny v německé teorii Rechtsstaatu 19. století? Těmto i dalším otázkám se věnuje tato kniha, která je určena všem zájemcům o problematiku historického vývoje pojmu právního státu.

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.