Jan Žáček Livres

Jedinečná, bohatě fotograficky dokumentovaná kniha mapuje 27 nejpozoruhodnějších, známých i méně známých, náboženských staveb v Praze, patřících v současné době různým církvím i státu. Úvodní slovo kapitoly vždy patří představiteli církve, jež popisované chrámy spravuje, jak o církvi samé, tak i poznámky k uváděným stavbám. Pak následuje popis jednotlivých objektů - u každé ze staveb je uvedena její historie, pozoruhodnosti a možnosti její prohlídky. Kniha obsahuje podrobná resumé v angličtině a ruštině a bude neocenitelným pomocníkem všech milovníků církevní architektury a historie.

Jan Žáček ve svém románu o Janu Sarkandrovi není poplatný ještě nedávno tradovaným známým klišé o předbělohorské situaci v našich zemích, zejména na Moravě. Postavy románu patří zároveň i mezi klíčové postavy té doby: Karel st. ze Žerotína, dobrodruh Albrecht z Valdštejna, kardinál Dietrichštejn a zejména Jan Sarkander. To on oddělil světlo od tmy. Autorovi se velmi dobře podařilo nejen vylíčit atmosféru doby několika zkratkami popisů krajiny a dějů, ale zejména podal osud světce Jana jako tajemství našeho putování, našich cest a našeho poslání.

Příběhy knihy se odehrávají v trojúhelníku míst Olšany - Olomouc - Dolany, kde jsou ve tří osobnostech uváděny rozpory v české společnosti a kultuře ve 2. pol. 30. let 20. století.

Čtyři demlovské texty Jiřího Žáčka: Býti buď hrdinou nebo zbabělcem - Miles Christianus? - Slovo o Podzimním snu Jakuba Demla - V křivém zrcadle, které slouží jako úvod do Demlova díla a vyvracející mnohá nepochopení, a zároveň podávají osobní svědectví o velikém českém básníkovi.

Historický román z tzv. doby temna přivádí na scénu zajímavé osobnosti Františka Antonína hraběte Šporka, Matyáše Brauna, pátera Koniáše a mnohé další z okolí Kuksu.

Autor píše o duchovním útlaku od 50. let 20. století až po tzv. normalizaci u řady kulturních osob, a to J. Pekaře, O. Mikuláška, J. Floriana, J. Malého aj.

Autor Jan Žáček pátral na vlastí pěst na zámku v Českém Krumlově po minulosti Julia Caesara d’ Austria. A podařilo se mu neuvěřitelné. V tzv. „Julizszimmer” objevil tajnou schránku v podlaze. A v ní hotový poklad. Vzpomínky prvorozeného syna císaře Rudolfa II. a hraběnky Stradové. Jejich část použil k přímým citacím, většinu převyprávěl ve spojení s historickými materiály, dostupnými především v kronikách a v pamětech. Je to skutečný příběh muže, který se stal masovým vrahem, který své oběti znásilňoval, bodal do nich a řezal. Surově je mučil. A to bez ohledu na pohlaví. Muže, který propadl své představě o tom, že on by měl být být nástupcem Rudolfovým a novým císařem římským. Možná dokonce samotným papežem. Muže, který zemřel v uzamčen v místnosti bez oken a nebo... Kniha naznačuje v románovém zpracování i možnosti pokračování jeho života a kariéry. ----- Z deníku Julia Caesara d’Austria: „Někdy člověk udělá chybu. Jenže volání pudů je tak mocné... A já mám právo, mám plné právo ho naplňovat a spát, s kým se mi zlíbí a kdy se mi to zlíbí. Měla mě uvítat s otevřenou náručí, a ne mě kousat a dělat, že to nechce. To ne, to bych ji nezabil. Možná bych jí i ze Španělska poslal nějaký pěkný dárek a pozdravy. Hloupá holka. Sama si za svou smrt mohla. A ti Pražané a česká šlechta... Hanba jim... Ale však přijde ta chvíle, ten okamžik, kdy jim zatnu tipec.”

„To, co je na samotném orloji nejúžasnější, je dokonalost jeho strojů, které dokáží řídit vše, co je třeba řídit, včetně oka astrolábu. A také včetně apoštolů a dalších fi gurek vyskytujících se na fasádě orlojní věže. Srdcem i mozkem orloje je jednoznačně jeho stroj. Vše ostatní tady je jím řízeno. I apoštolové jdou tak, jak rozhodne stroj. Neučiní jediného kroku bez jeho vůle,“ říká spisovatel a publicista Jan Žáček. Kniha je příjemným, zasvěceným, nicméně subjektivním pohledem autora na historická i technická fakta týkající se zrodu a fungování slavného pražského orloje, která jsou zároveň obestřena mimořádně čtivým, mnohdy až napínavým předivem mýtů a legend. Hlavně však je plná otázek, k nimž odpovědi teprve hledáme a možná nikdy ani nenajdeme. „Co je Staroměstský orloj? Bylo mnoho řečeno a popsáno, v této knize i v jiných, v článcích, výpovědích … O původu, o vzniku, o provozu a současnosti orloje. Též o jeho tvůrcích a správcích. O jeho významu historicko- technickém, astronomickém, matematickém … Ale nevím, zatím jsem se nikdy nesetkal s vysvětlením, skutečným vysvětlením, co je orloj? Čeho je spojením, proč je toho spojením, co se v něm sváří?“