Vojtech Mastny Livres

Book by

Kniha je věcnou a pronikavou analýzou konfrontace Sovětského svazu a Západu od druhé světové války až do Stalinovy smrti. Přestože je kniha zaměřena především na toto období, události z konce Stalinova života ovlivnily i celou další éru, dnes označovanou jako studená válka. Kniha je jednou z prvních prací týkajících se vzniku studené války a jejího vývoje během Stalinova života, která v hojné míře využívá zpřístupněné sovětské a východoevropské archivy a odtajněné americké dokumenty.

Základem textu je autorova disertační práce z roku 1969, která vyšla knižně v roce 1971. Autor podrobně zkoumá českou reakci na německou okupační politiku a zřízení protektorátu, včetně známých událostí a jejich důsledků. Začíná analýzou situace v zemi a národnostního konfliktu Čechů a Němců od roku 1935 až po přijetí mnichovské dohody a vznik protektorátu. Věnuje se hlavním protagonistům, jako jsou Hitler, K.H. Frank a K. von Neurath, a českým osobnostem jako E. Beneš, generál Eliáš a E. Hácha. Sleduje odchod českých představitelů do exilu a vznik odboje, oficiální politiku prezidenta Háchy a problematické kontakty s Benešovou londýnskou vládou. Autor kriticky hodnotí Benešovu osobnost, jeho rozhodnutí nepostavit se Hitlerovi a politiku londýnské vlády. Dále se zaměřuje na český fašismus za protektorátu a činnost jeho politických organizací, zejména Vlajky. Kniha vyvrcholí atentátem na R. Heydricha a následnou perzekucí, kterou autor považuje za zbytečný akt. Závěrečné hodnocení českého odboje a jeho důsledků pro národ je nakonec rozpačité a autorovy pokusy o zobecnění nejsou přesvědčivé.

Memoáry jedné z klíčových osobností československé diplomacie meziválečného období, jsou důležitým pramenem k poznání československé meziválečné zahraniční politiky, zejména česko-německých vztahů po nástupu A.Hitlera k moci v roce 1933. Více jak polovina vzpomínek bývalého vyslance v Německu V.Mastného se vztahuje k roku 1938 a osudové mnichovské "dohodě".

Im Mittelpunkt stehen die Strukturen des Kalten Krieges: Ihre Entstehung in der Frühphase, ihre Entwicklung bis 1955/56. Mit der Doppelkrise von Suez und Ungarn im Oktober/November 1956 waren die bis 1989 gültigen Parameter der globalen Machtprobe festgelegt. Schmidt konzentriert sich auf die strukturellen Auswirkungen der Binnenkonflikte des westlichen Lagers. Seine Studie wird von Vojtech Mastny ergänzt, der neu zugänglich gewordene osteuropäische Archivbestände einbezieht. Er stellt die sowjetische Außensicht auf die westliche Sicherheitsgemeinschaft vor, die das östliche Handeln prägte.