Michal Jareš Livres

V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborníků. Dlouho opomíjený žánr nyní získává pozornost díky publikacím a výstavám, avšak celistvější historický přehled dosud chyběl. Kniha přináší první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v českém a slovenském kulturním prostoru. Nabízí pohled na proměny a tendence, připomíná slavné osobnosti jako Lada, Sekora, Saudek a Němeček, a představuje známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjí ani zapomenuté tvůrce, časopisy a knihy. Důraz je kladen na sledování vývojových linií formálních, žánrových a motivických, včetně komiksové tvorby překladové. Kniha se věnuje také společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dva svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) jsou doplněny bohatým ilustračním materiálem, detailními rejstříky a medailony domácích komiksových tvůrců. Publikaci připravil autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy.

Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století Kniha o české populární literatuře ve 30. a 40. letech 20. století. První část publikace je věnována kulturně historické charakteristice jednotlivých sešitových edic. Obsahuje informace o jejich vzniku a vývoji, rozsahu a čtenářském ohlasu, literární povaze a žánru i o jednotlivých autorech. Druhá rozsáhlejší část publikace obsahuje komentovaný soupis všech českých románových edic uvedeného období, jakož i seznamy přispěvatelů - autorů či ilustrátorů. Kniha je oživena obrazovou přílohou a završena kompletním jmenným rejstříkem.

Rudolf Jurolek patří mezi nejzásadnější a nejzajímavější současné slovenské básníky. Krátké glosy, pozorování světa, s přijetím údělu žít a být v souladu s tím vším, co je kolem. Jeho poezie si někdy rozumí víc s živly a se zvířaty než s lidmi. Čas prochází a plyne, aby pomáhal i stárnoucímu nadhledu, aby harmonizoval, ale nezjednodušoval. Někde v tom čase zachyceném navždy do slov jako do malé skleněné koule trvá neustále proměnlivé hledání klidu a smyslu. Křišťálově čistá, minimalistická a trochu duchovní cesta krajinou…

Ústředním tématem Šafaříkových textů je situace člověka a umění ve světě vědy a techniky. Vybrané eseje, přednášky a studie byly napsány v 60. a 70. letech. Myslitel a básník, ojedinělé myšlenkové kvality a hloubky. Dosud neobjevený autor příčící se zařazení do jakéhokoli systému povyšující myšlení na svébytnou kategorii mimo jakýkoli filosofický systém. Svou originalitou, básnickou stavbou textu a zároveň ne-známostí a ne-uchopitelností se nabízí srovnání například s Ladislavem Klímou či Jakubem Demlem, ne však s filosofy školních škamen, kteří ho až doposud nebyli schopni ani reflektovat.

Cliftonka (nebo také „kliftonka“) je pojmenování, které se stalo podobně jako označení „rodokaps“ – zástupným pro sešitové řady s uzavřeným obsahem a hlavním hrdinou Léonem Cliftonem. Již od svého vzniku byly přitom cliftonky (sešity jinak označené titulem Detektivní novelly) chápany jako četba velmi nízká, proti které by se mělo neustále bojovat. O oblibě sešitů ovšem svědčí to, že v mnoha reedicích vyšlo 275 sešitů. Kniha se věnuje nejen vzniku a popisu celého fenoménu detektivních sešitů u nás, ale přináší i zcela nepostradatelný a velmi podrobný katalog všech dostupných případů našeho prvního českého seriálového detektiva.

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky. Kniha sleduje souvislost mezi tvůrčí volbou tématu a okolnostmi, za nichž probíhala. Nevěnuje se přitom jen literatuře v užším slova smyslu, tj. poezii, próze a dramatu s uměleckými ambicemi a pro dospělé, ale též literatuře faktografické a populární, jakož i literatuře pro děti a mládež. Stranou nezůstávají ani vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem či filmem nebo literární rozměr dobového městského folkloru či školní literární výchova.

Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného oddělením pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR v Praze 13.–14. října 2004

Deníky Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1927–1932, z nichž byla dosud veřejnosti představena pouze část ve výboru Extáze (1971), jsou podle znalců Kocourkova díla jedním z vrcholů jeho tvorby. Jak ostatně napsal literární vědec Jiří Skalička: „Extáze (...) otřásla i znalci a ctiteli Kocourkova díla. Autor tu byl odhalen (...) v celé nahotě svého tragického životního, uměleckého i milostného osudu, s otevřeností, jaká nemá v naší literatuře obdoby. Snad jenom Máchovy deníky a listy jsou mu v tomto směru adekvátní.“ Josef Kocourek je, přestože zemřel velmi mladý, výraznou postavou české meziválečné literatury, v mnohém předbíhající svou dobu fascinací erotikou či předjímáním existenciálních tónů v literatuře. Excentrik, v počátcích ovlivněný poetismem i expresionismem, doplňoval své erotické vize motivy zmaru a bezvýchodnosti, později v jeho díle převažovaly náměty sociální a politické. V tomto vydání přinášíme poprvé úplný přetisk všech dochovaných Kocourkových deníků, které jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, bez úprav, doplňků či vynechávek.

Knížka obsahuje to nejlepší ze současné české poezie pro děti od slavných i méně slavných básníků (Emanuel Frynta, Jan Skácel, Ivan Martin Jirous, Karel Šiktanc, Pavel Šrut, Vít Janota a další). Druhé rozšířené vydání veleúspěšného titulu všech dětských knihovniček.

Výbor z detektivních povídek českých spisovatelů 19. a počátku 20. století. Devět povídek známých i méně známých českých spisovatelů 19. a počátku 20. století patří k prvním ukázkám detektivního žánru u nás a představuje zajímavou směs přístupů a stylů, z nichž se postupně vyvinul dosud oblíbený detektivní žánr.