Černá Hora je země u nás i jinde známá pro svůj statečný, několik staletí trvající odboj proti tureckým uchvatitelům. Málokdo však zná tuto divoce romantickou zemi i z jiných stránek. Význačný soudobý srbský spisovatel Mihailo Lalić seznamuje nás s Černou Horou v době počátků druhésvětové války, kdy její lid tonul v materiální bídě a duševní zanedbanosti; uvádí nás do prostředí plného primitivních pověr a patriarchálních i náboženských předsudků, v němž podle zákona krevní msty a podle surových hajduckých zákonů se loupí, mučí a vraždí, kde snad nejvědšímí trpitelkami jsou feudální morálkou zotročené ženy. I zde však narůstají v lidu nové síly, staví se proti vlastním zrádcům a zahajuje vítězný boj proti fašistickým vetřelcům. V Zlém jaru přivádí nás Lalić i do rozbouřené atmosféry na bělehradské universitě v době slavných studentských demonstrací jugoslávských studentů proti Mnichovu a proti zrádné politice tehdejší jugoslávské královské vlády a přibližuje nám i kruté dny počátků německého útoku na Jugoslávii.
