Ctirad John Livres

Pociťovali jsme, že vstupujeme do výsostného hájemství, a těšili se, že dostaneme odpovědi na vtíravé a intimní otázky lidského bytí. Poznávání činnosti mozku bylo jednou z nich. Bylo nápadné, že jsme od našich učitelů nikdy neslyšeli slovo duše. Do sytosti se mluvilo o paměti, vědomí a v době uctívání učení I. P. Pavlova o vyšší nervové činnosti. Nejmilovanější učitelé nás nevtíravě vedli k respektu k lidské jedinečnosti, důstojnosti a k soucítění s bolestí. Spíš jsme vytušili, než poznávali, že své jednání podřizují „něčemu“. Snad se „to“ ostýchali vyslovit, aby to nerozfoukli.

Dvojice Ctirad John a František Houdek napsali povídání o věcech nevšedních a nazvali ho Vivisectio mundi. Většinu textu této knihy tvoří dialog, tedy forma, kterou si oblíbili staří učenci (Platón, Sokrates, Galileo a další). Jde o upřímný, někdy až neúprosný slovní ping-pong dvou vzdělanců, z nichž jeden se stylizuje spíše do role nerudného pesimisty, druhý, o generaci starší, pak zůstává sám sebou, tedy laskavým optimistou. Pan profesor se v mých očích hodně blíží ideálu člověka chytrého, moudrého i hodného zároveň. Díky této vzácné konjunkci osobních vlastností disponuje humanismem nadobyčej zažitým, rozvinutým hlubokými životními zkušenostmi - a to nejen těmi dobrými. Povídat si s ním pro mě bylo nesmírně poučné i povzbuzující, říká o Ctiradu Johnovi jeho zpovědník František Houdek. Nu, a tito dva lidští antipodi se baví - o učení, vědě, medicíně, kariéře, ale i o lásce, cti, odpovědnosti nebo stáří a smrti, a samozřejmě také o společnosti. Své názory dokládají množstvím příkladů ze života i z literatury.

V knize se rozmlouvají spisovatelka a lékař a vzájemně konfrontují své vzpomínky na mládí. Prožívali je vpředválečné a válečné době.. Ona se spoléhá na své deníky začínající naivními poznámkami terciánky, která se posléze stává žačkou rodinné školy. Tento téměř idylický život je brutálně přerušen totálním nasazením. On je v těžší pozici – všechny své vzpomínky nosí jen v paměti. Před námi odvíjí příběh nadaného studenta gymnázia, septimána, který je uhranut divadlem, ale po maturitě ho zláká medicína. Píše se však rok 1939 a vysoké školy jsou uzavřeny nacisty. Život obou hrdinů je prodchnut i přes stísňující atmosféru předválečnou a válečnou nadšením ze života, touhou po poznání, odhodláním vzdělávat se, pomáhat mladé a posléze okleštěné republice, jak je jen možné. Cítíme nadšení dýchající z popisu všesokolského sletu, kulturních a divadelních představení, ať už je vypravěč pouhým divákem či účinkujícím. Ze všeho na čtenáře dýchá dnes už těžko pochopitelné zaujetí věcmi veřejnými, étos vlasteneckých vzdělanců první republiky.

Podrobné zpracování imunitních reakcí se všemi závažnými specifickými projevy začíná po pojmovém rozvrhu výkladem úlohy antigenů a procesu fylogeneze i ontogeneze. Je zhodnocena z tematizovaného aspektu funkce lymfoidního orgánu a objasňují se zákonitosti tvorby protilátek, příslušné reakce in vitro i na živém objektu. Autoři probírají imunologické mechanismy infekčního, procesu, imunosupresi a imunologii transplantací a nádorů i klinickou a experimentální autoimunitu.

Za svým téměř devadesátiletým životem se ohlíží prof. MUDr. Ctirad John, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých lékařů 2. poloviny 20. století, spoluzakladatel československé imunologie a její medicínské výuky u nás; všestranně vzdělaný humanista, znalec, moderátor a kronikář lékařského dění v poválečném Československu. V osobně laděných vzpomínkách prochází Ctirad John celým svým životem: od dětství v magických jižních Čechách (Zeyerovy"" Vodňany, Šrámkův"" Písek) a studií na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích přes písecké divadelničení za druhé světové války nebo vědecko-kulturní"" studijní pobyt v Paříži počátku 60. let až k půlstoletému vyučování na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V knize se setkáme nejen se špičkami naší lékařské vědy (biolog Jan Bělehrádek, fyziolog Vilém Laufberger, genetik Bohumil Sekla, virolog Dionýz Blaškovič, imunologové Milan Hašek a Jaroslav Šterzl a další), ale i s významnými představiteli našeho společenského a kulturního života (za všechny malíř Jan Zrzavý, sekretář sdružení Akademická YMCA Jaroslav Šimsa, básníci Václav Renč, Ivan Blatný, Miroslav Holub nebo filozofové Jan Patočka a Ladislav Hejdánek). Text je proložen ukázkami z Johnovy básnické tvorby.

Kouzelná publikace dvou významných postav 1. LF UK, které vzpomínají na nemocnici, areál fakulty a na osobnosti, které zde působily. Názory a vzpomínky prof. MUDr. Ctirada Johna, DrSc., rozvíjí a komentuje prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., a vše do krásného celku doplňují fotografie Mgr. Karla Meistera. Knihu si s potěšením přečtou nejen absolventi 1. LF UK a dřívější Fakulty všeobecného lékařství v Praze, ale i další lékaři, kteří s fakultou byli v kontaktu. Česká medicínská historie se totiž psala právě na těchto místech...