František Muzika Livres

Rozsáhlá studie o umění přírodních národů a jeho vlivu na moderního člověka. Úvod do poznání výtvarné tvorby přírodních národů Afriky, Oceánie a předkolumbovské Ameriky. Úvodní kapitola postihuje vztahy mezi etnickým uměním a historickým vývojem umění, další části se zabývají dílčími etnickými oblastmi. Přes značný časový odstup od vzniku kniky zaujmou její sdělení i současného čtenáře.

Monumentální dvousvazkové dílo významného českého typografa zachycuje vývoj latinského krásného písma od samotného počátku až do současnosti. První díl zachycuje vývoj písma do vynálezu knihtisku, druhý díla pak vývoj písma tiskového. Vydané jako kopie 1. vydání z roku 1958 (v roce 1963 vyšlo ještě 2., rozšířené a upravené vydání).

Práce Františka Šmejkala představuje Františka Muziku (1900-1974) jako jednu ze zakladatelských osobností současné české scénografie a knižní grafiky a tak volně navazuje na monografii z roku 1966, věnovanou především umělcovu malířskému umění.

Druhá hodina je maďarčina. Profesorom maďarčiny je mladý suplent, ktorému v istom peštianskom časopise vyšli zo dve básne, nuž ho pokladajú za úžasne veľkého básnika. Je on vlaste dozorcom v konvikte, inak skončeny bohosloves, ktorý učí niekoľko hodín na -......

Kniha obsahuje dva romány: Mládež bez Boha a Dítě naší doby. Předmluvu ke knize napsala Lucy Topoľská.

Pokračování humorných příhod pana Randáka za prohnilé rakousko-uherské monarchie, její bezduchou a morálně prohnilou šlechtu a tvrdý život prostého člověka. Životní osudy a příběhy pana Randáka, jsou sledem událostí, rozmarných příhod a veselých situací, jež na životní pouti potkávají pana Randáka. Sledujeme veselého hrdinu od jeho dětství přes učednická léta u místního ševče, dlouhý vandr, spoluúčast na venkovské kapele, službu u panstva pod Alpami, přátelství s Vojtíškem Pašulou až po návrat do rodné Loučné. Randák vypráví své zážitky s vervou, rád uděluje i různá poučení, je shovívavý k lidským slabostem, ne však k špatnostem. Je to typ lehkomyslného krajánka, jemuž je příroda nade všecky statky světa, věčný tulák, z něhož však často mluví i hluboká životní zkušenost.

O venkovské dívce, symbolu krásy a čistoty, který každý z nás hledá.