Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses. The tales deal with the conflict of specific individuals with totalitarian power, and are as diverse as life itself - they present both victory and defeat, great acts of heroism as well as human frailties and the struggle to come to terms with them.
Lidé, o kterých je tato kniha, jsou naši nenápadní sousedé a současně výjimeční svědkové moderní doby – 20. století, které nad jiné vynikalo technickým pokrokem a krutostí. Lidé, o kterých je tato kniha, žijí dosud mezi námi. Generál Tomáš Sedláček bojoval za druhé světové války za československou svobodu na západní i východní frontě. V roce 1941, v době, kdy se přepravoval z Francii do Anglie, byl Mikuláš Hulín, mladík z Poskarpatské Rusi, na cestě do sovětského Gulagu. V červenci 1943, kdy Sedláček absolvoval v Anglii výcvik, přežili Antonín Činka a Josef Kechrt vyvraždění své volyňské vesnice Český Malín a stejně jako Sedláček pak bojovali na Dukle. Možná se tam potkali s pozdějším prokurátorem Karlem Vašem, možná, že se s ním kdesi v sovětském lágru míjel i Mikuláš Hulín, ale zcela určitě ho potkal další voják z východní fronty Jaroslav Grosman. Roku 1944, kdy „volyňáci“ narukovali k čs. východní armádě, zápasily Anita Fischerová a Anna Kovanicová o život v Osvětimi a v dalších nacistických vyhlazovacích táborech a Anna Magdalena Schwarzová doufala, že přežije Terezín. Po roce 1948 už byl Jaroslav Grosman v komunistickém kriminále, kam Sedláček přibyl roku 1951 a Anna Magdalena Schwarzová roku 1953. Jaroslav Řičica se zrovna stával komunistickým vyšetřovatelem, Karel Vaš už poslal na smrt Heliodora Píku, Vratislav Herold si podával žádost o přijetí ke Státní bezpečnosti…
Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem StB? Jakými prostředky vydíral bývalý estébák evangelické faráře? Jak se žilo v 70. a 80. letech homosexuálům? Co způsobilo ponížení tzv. anticharty mezi umělci i prostými občany? Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, přináší unikátní příběhy a dramatické osudy obyčejných lidí v době husákovské normalizace.
Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepětí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak mocí nacistickou, tak komunistickou.
Příběhy obyčejných lidí, kteří se dostali do konfliktu s totalitní mocí, ať již nacistickou či komunistickou, jsou mnohdy napínavější než kdejaký thriller. Některé pohnuté osudy těchto neznámých nebo zapomenutých hrdinů 20. století znáte z cyklu České televize „Neznámí hrdinové“ jiné nedávno objevené portréty, jsou však poprvé publikovány právě v této knize! Příběh Rudolfa Vrby, který spolu s Alfredem Wetzlerem uprchl z Osvětimi, aby informoval svět o Šoa Příběh Karla Kukala, který spolu s dalšími politickými vězni utekl z trestaneckého pracovního tábora Příběh Václavy, Marie a dalších členů rodiny Nebeských, okradené o statek a vyhnané z domova Příběh Rudolfa Bělohoubka, jemuž rozvášnění „mstitelé“ na sklonku války zabili rodiče …a další osudy ve střetu s dějinami.
Podtitul: další kapitoly z rozhlasového pořadu Příběhy 20. století Kniha volně navazuje na titul Kruté století stejných autorů. Představuje však životní osudy lidí z doby nástupu komunismu a normalizace. Obě knihy tematicky vycházejí z rozhlasového cyklu Příběhy 20. století, který připravuje Český rozhlas - Rádio Česko ve spolupráci s Občanským sdružením Post Bellum.
Příběhy obyčejných lidí, kteří se dostali do konfliktu s totalitní mocí, jsou často napínavější než smyšlený thriller. Přitom jsou pravdivé. Dnes je v módě relativistický přístup k minulosti: nic nebylo za totality černobílé, každý se musel tak či onak ohnout, události je třeba nahlížet „v dobovém kontextu“. Opravdu? Někteří naši spoluobčané byli ochotni „říct ďáblovi ne“, ač jim takové rozhodnutí mnohdy změnilo celý život. Julie Hrušková po komunistickém puči, v pouhých devatenácti letech překročila rakouské hranice, aby se aktivně účastnila odboje. Byla zatčena, dlouhodobě vězněna a mučena estébáky s celoživotními následky. Julius Varga, vozíčkář, který byl paradoxně největším postrachem StB v rodném kraji. Studenti, kteří parodovali Rybovu mši slovy „Hej, Gusto“ a putovali do kriminálu, či muž, který ukrýval 15 let ve stodole uprchlíka hledaného komunisty… Pohnuté příběhy těch, kdo hrdinně zasáhli do dějinného vývoje, či jen do osudů obyčejných lidí, vylíčili dokumentarista Adam Drda a ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Příběhy neznámých hrdinů přinášíme v knižní podobě v řadě EČT již podruhé. Mnohé znáte z cyklu České televize Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy nebo z rozhlasového cyklu Příběhy 20. století. S některými, nedávno objevenými portréty, se můžete poprvé seznámit právě v této knize.
Medailony stručně přibližující životní osudy bývalých politických vězňů padesátých let - těch několika málo osobností z těch mnoha, které by měly být připomenuty u příležitosti 60. výročí komunistického převratu v únoru 1948...
