Mojmír Otruba Livres

Charakteristické rysy umělecké individuality Fráni Šrámka v širokém tematickém i žánrovém rozpětí vystihují čtyři díla vybraná pro tento svazek. Jejich interpretační konstantou je lidská přirozenost: spontánní lačnění člověka po intenzivním vyžití, po pocitu osobního naplnění a patřičném uspokojení základních vitálních potřeb. Může v ní být obsažen vzdor nebo provokace, jak čteme v antimilitaristických popěvcích sbírky Modrý a rudý (1906). Mohou v ní bouřit rozporné emoce a nálady, nonkonformní postoje, erotické sny i zklamání, jaké objevujeme v generačním, impresionisticky laděném románu Stříbrný vítr (1910, přepracováno 1920). Může být vyjádřena niternou romantickou touhou, která naráží na strohou realitu vnějšího světa, tak jako v lyrické komedii Léto (1915). Anebo vytvářet ostrůvek iluze, jíž zní archetypální, senzuálně laděné básně přelomové sbírky Splav (1916). Tento výbor z Šrámkovy tvorby v roce 2000 pro Českou knižnici připravil a podrobně komentoval Mojmír Otruba. Pro přítomnou reedici jsme provedli celkovou revizi textů, rozšířili vysvětlivky a připojili soupis dosavadních knižních vydání.

Sborník textů literárního teoretika, neostrukturalisty. Obsahuje tyto stati: Mezitextovost jako podmiovací vztah mezi znaky, Diskurz o roli mimoestetických hodnot při recepci díla, Epická řeč drobných próz, Kreace mýtu poezií, Ve směru od reality do literatury, Autor - text - dílo, Znaky a hodnoty.

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (1923–2003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba – jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie – za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně. Vedle rozsáhlé studie Autor – text – dílo, která problematizuje a rozvíjí řadu otázek naší textologie po jejím vzmachu v 60. letech (např. pojetí varianty, autora či tzv. kanonického textu), výbor přináší další autorovy články a recenze, přičemž některé texty dochované v rukopise otiskuje vůbec poprvé. V jednotlivých oddílech tak kniha představuje Otrubovy kritické práce věnované významným počinům domácí textologické literatury (rozsáhlá recenze příručky Editor a text, Vašákových Metod určování autorství či tzv. černé Textologie), dále nabízí ukázky z autorových kritik jednotlivých edičních počinů (např. výborů z díla O. Březiny, J. Vrchlického, K. Havlíčka), pronikavý Otrubův příspěvek v oblasti výzkumu textu Máje K. H. Máchy nebo metodologicky orientované texty k problematice vydávání odborné literatury a korespondence. Další autorovy texty se související tematikou jsou otištěny v rámci komentáře.

Satira na poměry panující v někdejším Rakousku-Uhersku, ostře útočící alegorií na despotismus a náboženské tmářství v Čechách v době Bachova absolutismu

Výbor z díla Karla Čapka, jenž obsahuje apokryfy, satiry, aforismy, podpovídky a pohádky.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zraňuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.

Vesel-messe je knihou inorických šlehů do živého masa přítomnosti. Vede ve světové roztříštěnosti k jistému pohledu do očí lidem i situacím a může dopomoci právě tímto pohledem, vedeným výsměchem, k přesnému zachycení lidí. Na bílém papře v prostých konturách slov nalézáme se přesněji a přehledněji. Vidíme, jací jsme - a jací bychom měli být. Ba i mohli!

Autor především sleduje aktuální otázky; tvůrčí růst spisovatelky v naší literatuře nejznámější, její úpornou i nebojácnou snahu o moderní pojímání politického a kulturního dění i životnost jejího uměleckého díla. Výběr z korespondence a díla v první části představuje hlavní složky myšlenkového světa B. Němcové, ve druhé hovoří o svém díle a o sobě a závěrečná dokresluje ukázkami ty rysy jejího díla vykládaného ve studii.

Děj románu se odehrává v malé podhorské vesnici blízko německých hranic. Němcová zde líčí život prostých obyvatel vesnice, kde panuje hrabě Břenský. Němcová zde krásně vykresluje jednotlivé charaktery postav. Nejdůležitější postavou ve vesnici je bezesporu Bába, která ví vše, pomáhá lidem léčit její nemoci, rodit děti a jiné. Bába má dvě dcery z čehož jedna je již vdaná a má děti. S ní v chalupě žije stále svobodná Dorla a její slepý bratr Józa, který umí nádherně hrát na housle a překrásně zpívat. Hanuš s jeho matkou. Hraběnka se ujala dívky jménem Jelenka, která je jejímu synovi Hanušovi sestrou. Hraběnka i hrabě jsou mírumilovní lidé a na srdci jim leží pouze prospěch vesnice.