Hana Müllerová Ordre des livres

Publikace Klimatické právo systematicky zpracovává nově vznikající obor klimatického práva v českém prostředí. Hlavním prvkem knihy je důkladná analýza právních otázek, které v této oblasti vyvstávají, a to jak v souvislostech práva českého, tak i unijního a mezinárodního. Kniha je z důvodu srozumitelnosti a komplexnosti rozdělenado tematických celků. Zohledňuje tedy nejen právní, ale i ekonomický, sociální, politický či etický kontext klimatického práva. Kniha je určena jak odborné veřejnosti, tak i laikům, kteří díky ní získají komplexní pohled na obor klimatického práva. Je vhodná i pro studenty a odborníky v oblastech příbuzných klimatickému právu a právu životního prostředí.

Sbírka básní s emotivními fotografiemi z naší přírody.

Kniha v první části představuje výsledky hlubší analýzy ústavního zakotvení, výkladu a dosavadní aplikační praxe práva na životní prostředí ve Francii, Belgii, Finsku, Španělsku a Portugalsku. U každé z porovnávaných zemí si všímá způsobu ústavní formulace práva a jeho pozice v ústavním řádu dané země, otázky povahy práva a jeho přímé či nepřímé dovolatelnosti včetně případného vývoje výkladu těchto otázek před soudy, a dává příklady konkrétních kauz řešených na základě práva na životní prostředí, pokud jsou k dispozici. V druhé části kniha shrnuje současný spíše neutěšený stav uplatňování práva na příznivé životní prostředí založeného článkem 35 české Listiny základních práv a svobod a staví možný model jeho budoucího prosazování. Východiskem pro tento budoucí model je autorce fakt umístění práva na příznivé životní prostředí v českém ústavním systému mezi základní práva hospodářská, sociální a kulturní. Proto analyzuje interpretační přístupy vyvinuté pro tuto skupinu práv Ústavním soudem ČR, zkoumá jejjich aplikovatelnost na oblast životního prostředí, která je v mnohém specifická, a dospívá k návrhu půdorysu pro výklad práva na příznivé životní prostředí, tvořenému vymezením jeho esenciálního jádra, typologií zásahů do něj a aplikací modifikovaného testu racionality při jeho přezkumu.

Publikace zprostředkovává poznatky mezioborového týmu geologů, geografů a právníků o problematice svahových deformací při plánování rozvoje a využití území.

Award-winning debut French Noir thriller, first in the Roy & Castells series. A true-crime writer and a profiler join forces in the hunt for a serial killer.

Systematika zemědělského práva je výrazně ovlivněna tím, že tento obor velmi úzce navazuje a prolíná se s právem životního prostředí, předpisy ochrany veřejného zdraví, případně s dalšími oblastmi práva veřejného i soukromého. Mezi úzce navazující oblasti práva lze řadit také například právo občanské, pozemkové, správníči finanční. Jedná se však o oblasti, které jsou jako obecný základ víceméně ponechány mimo předmět této publikace. Nicméně i tak tvoří například úprava vlastnictví nebo úprava nájmu, resp. pachtovních smluv prakticky velmi významný prvek při zajištění zemědělské činnosti. Cílem publikace však není jen podrobně popsat všechny oblasti zahrnuté do zemědělského práva. Jedná se spíše o jejich charakteristiku a vyzdvihnutí podstat - ných prvků té které oblasti zemědělského práva. Důležitá je také návaznost na právo evropské jako nedílnou součást právního rámce zemědělského práva. Je to právě Evropská unie a společná zemědělská politika zahrnující systém financování zemědělství a hlavní směry budoucího vývoje (s důrazem na „greening“ zemědělství), které tvoří základ zemědělského práva pro členské státy. Nařízení (EU) č. 1308/2013, které je základem pro společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty, obsahuje právní nástroje (stanovení podmínek výroby a obchodu, dotace atd.) směřující k zajištění toho, že u vybraných zemědělských komodit (například obilniny, olejniny, hovězí a vepřové maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky) budou minimalizovány výkyvy v jejich nabídce, resp. v cenách placených zemědělcům a současně budou stabilizovány ceny pro konečného spotřebitele.

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.

Základní právo na příznivé životní prostředí je součástí české Listiny základních práv a svobod od roku 1993, avšak dlouho zůstávalo nevyužíváno. Kolektiv autorů pod vedením Hany Müllerové reaguje na změnu soudní interpretace tohoto práva, která nastala díky nálezu Ústavního soudu z roku 2014. Tento posun otevřel nové možnosti pro širší využití práva ve prospěch ochrany životního prostředí, zejména ekologickými spolky. Autoři se zaměřují na smysl, obsah a vymáhání tohoto práva, které by se nyní mohlo stát reálným nástrojem pro ochranu životního prostředí. Kniha se nejprve věnuje obecným otázkám zakotvení práva na příznivé životní prostředí, včetně antropocentrického a ekocentrického přístupu, subjektům práva a jeho esenciálnímu obsahu. Následně se autoři zabývají specifickými problémy, jako je využitelnost práva v ochraně klimatu, role environmentálních spolků a vztah k právu na soukromí v kontextu nové právní úpravy kontroly kotlů. Závěrečná kapitola poskytuje přehled o zakotvení a aktuálním stavu vymáhání práva na příznivé životní prostředí ve Slovenské republice. Kniha vznikla v rámci grantového projektu GA ČR č. 14-322S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?"

Tato publikace předkládá téma základního práva na životní prostředí z perspektivy teorie lidských práv. Zabývá se například otázkami, zda lidské právo na životní prostředí může existovat, tj. zda může být ospravedlněno jako součást katalogu lidských práv, jaká je jeho pozice v systému lidských práv, či zda a jak lze v jeho konstrukci vyřešit problém konfliktu mezi antropocentrickým a ekocentrickým přístupem. Do větší hloubky u nás vůbec poprvé rozpracovává princip udržitelnosti a problém mezigenerační spravedlnosti, jakožto navrhované součásti tohoto lidského práva. Publikace byla vydána v rámci řešení grantového projektu GA ČR č. 14-322S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?".