Cet auteur allemand se concentre sur le monde antique dans ses œuvres de fiction et de non-fiction. À travers ses écrits, il rapproche des lecteurs la fascination, le mystère et l'héritage des civilisations anciennes. Son approche de l'écriture incite à la réflexion sur notre propre histoire et notre place dans le monde.
Après les biographies archéologiques de Néfertiti et Toutankhamon, l'égyptologue Philipp Vandenberg nous donne cette fois celle du grand pharaon constructeur des merveilles de Louxor et de Karnak. Menant de front l'histoire des découvertes archéologiques relatives à ce pharaon et l'histoire du pharaon lui-même et de son règne, il déroule devant nos yeux des faits reliant trois mille ans d'histoire.
En 1965, une importante découverte archéologique à Karnak de 16000 pierres gravées de hiéroglyphes et de dessins a permis d'en apprendre beaucoup sur Néfertiti, cette reine d'origine asiatique que le pharaon Aménophis III choisit comme épouse. C'est grâce aux dix ans de travail acharné des savants pour déchiffrer ces documents par ordinateur que l'auteur a pu établir la reconstitution biographique que voici. Son récit combine habilement le compte rendu des travaux historiques avec la vie de l'altière reine Néfertiti. Les tableaux chronologiques des annexes facilitent la situation des événements dans le temps. [SDM].
Examines several scientifically plausible explanations for the at least three dozen deaths of scientists, archaeologists, and scholars who have excavated and studied in Egypt since 1900
Londra, fine Ottocento. Howard Carter ha una vita difficile. È troppo giovane per pensare di sposare Sarah Jones, la sua professoressa, con cui ha una relazione, e non è dotato dei mezzi che gli permettano di frequentare l'università. Così, il giorno in cui Sarah gli comunica che sta per sposarsi, accetta d'impulso l'offerta di un ricco collezionista di oggetti d'arte, che gli propone di unirsi a una spedizione archeologica diretta in Egitto. È la realizzazione di un sogno, al punto che, quando la spedizione si conclude senza risultati, Carter decide di proseguire gli scavi da solo, spostandosi verso Luxor. E qui farà la scoperta che tutti i maggiori archeologi inseguono invano da tempo: quella della tomba del grande faraone Tutankhamon.
Mit 17 Jahren wurde Nero zum Kaiser des Römischen Reiches proklamiert ═ nachdem seine ehrgeizige Mutter seinen Vorgänger und Stiefvater umgebracht hatte. Obwohl Nero ihr lange Zeit hörig war, wurden Mutter und Sohn später zu erbitterten Feinden, so daß er schließlich ihren Tod befahl.Die Geschichtsschreiber sahen in ihm den Verantwortlichen für den großen Brand Roms und behaupteten, Nero habe die Schuld dafür den Christen angelastet, um von sich selbst abzulenken. Auch galt sein Interesse eher den schönen Künsten als der Politik. Doch was ist nur üble Nachrede, was historisch verbürgt?Philipp Vandenberg entwirft das Psychogramm eines sensiblen Jünglings, dessen Beziehung zu seiner Mutter seine Entwicklung lange hemmte. Er erzählt von Neros Aufstieg und Regierungszeit, beschreibt seine Intrigen und berichtet von den Verschwörungen seiner Feinde, die ihn letztlich in den Selbstmord trieben.
Vandenberg erzählt die Geschichte zweier Männer, die verschiedener nicht sein konnten: Der eine Franzose, wagemutig, ein Draufgänger; der andere Deutscher, feinsinnig und schüchtern - Auguste Mariette und Heinrich Brugsch. Ihr Ziel war dasselbe: die Wiederentdeckung des Alten Ägypten und seiner verschollenen Kultur. Sie begegneten sich im legendären Tal der Könige, der größten archäologischen Schatzkammer der Welt. Nach den persönlichen Aufzeichnungen der beiden Forscher schrieb Vandenberg einen spannungsgeladenen Hintergrundbericht zur Ägyptologie.
Hořká bída a nepopsatelné bohatství, závist, nenávist a intriky, záhadná smrt a politická vražda – to je rámec, v němž se odehrává největší archeologický objev tisíciletí: akce Tutanchamon. Čtvrtého listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter, vyučený malíř, vchod do hrobky Tutanchamona: faraona zapomenutého už před třemi tisíci lety. Právě tento zapomenutý faraon se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí: Howard Carter. Kdysi si začal vydělávat peníze portrétováním koček a papoušků ze sousedství. Pro bohatého sběratele pak kopal už v sedmnácti letech v egyptském poušti. Tam také našel první stopy po zapomenutém faraonovi. Autor nám nabízí příběh, který rozkrývá situaci i nitky z pozadí. Okolnosti této takřka neuvěřitelné historie, zasuté v zaprášených archivech v Káhiře a Oxfordu, vyhledal a doplnil pátráním u posledních očitých svědků.
For many centuries historical sites such as Troy, Mycenae and Pergamum were considered vanished without a trace, until people such as Curtius and Schliemann rediscovered ancient Greece. Drawing intensively from authentic sources Philipp Vandenberg reports about the spectacular discoveries of the 19th century and he succeeds in restoring a new fascinating vigor to the history of a fallen empire.
Archeolog Heinrich Schliemann se vzepřel všeobecnému mínění, že Trója nebo Mykény jsou pouhými legendami. Když začal z hlubin země odkrývat jeden poklad za druhým, celý svět oněměl úžasem. Vydejte se s námi po stopách dobrodruha, jehož dovedly odhodlání a nezkrotná touha po uznání až k největším objevům archeologie.
