Píše se rok 1375. Moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský umírá a vládcem Moravy se stává jeho syn Jošt. Ctižádostivý mladý muž se ujme vlády pevnou rukou a započne obdivuhodnou politickou kariéru, kterou završí v roce 1410 titulem krále Svaté říše římské. Cesta ke koruně je ovšem trnitá a plná svárů s vlastními bratry či uherským králem Zikmundem. Vysněný trůn si Jošt neužije dlouho…
Napínavý kriminální román se odehrává počátkem devadesátých let, kdy se drali k majetku, penězům a moci nejrůznější lidé, kterým bylo lhostejné, jakými prostředky dosáhnou svých cílů. Nezaváhali při tom ani před vraždou… „Když se ohlédl za svou poutí životem, zdálo se mu, že se podobá dlouhé, rovné aleji. Místo topolů byla však lemována hroby. Dala se nazvat alejí smrti…“
Nový román známého českého autora začíná propuštěním pětapadesátiletého profesora matematiky Bedřicha Kasala z vězení, kde strávil deset let života za zabití milence své ženy a svého přítele Matěje Kubíka. Po návratu z vězení ho čeká několik problémů, musí urgentně vyřešit bydlení a najít si práci. Obojí se mu podaří vyřešit, ale zaplete se i spomocí svého bývalého spoluvězně do party, která vozí falešné lihoviny a cigarety. Po smrti svého společníka prchá do Paříže, kde hledá svoji dávnou lásku. Shodou náhod se později dostává až do Andalusie…
Po Bílé hoře prochází české země násilným obracením na katolickou víru. Vichr dějinných změn dorazí i na zapadlá hrádek Větrov. Místní baron se v zájmu rodiny zřekne tradic svých předků, čímž vzniká rozkol s jeho synem. Ten odchází studovat lékařství do Prahy. Zde navozuje nová přátelství, ale také odhaluje odkaz mistra Jana Jesénia. Konflikt s církví i vlastním svědomím je nevyhnutelný…
Píše se rok 1450. Ovdovělý zemský správce Jiří z Poděbrad hledá ženu, která by pečovala o jeho domácnost a byla opatrovnicí jeho dětí. V Johaně z Rožmitálu ovšem nenachází pouhou hospodyni, ale především moudrou a výtečnou rádkyni, schopnou citlivě zasahovat i do politických záležitostí, a to v nelehké době, kdy je země nábožensky rozdělena mezi katolíky a kališníky a kdy je zemský správce a později český král Jiří z Poděbrad nucen vést spory s papežem a války s Matyášem Korvínem. Ovšem stejně jako každé manželství, i svazek Johany s Jiřím zažívá časy dobré i zlé…
Pohádky o obru Burydášovi a jeho kamarádovi, dinosauřím klukovi Petlíkovi, v nichž vystupují známé pohádkové postavičky, jako jsou Mikuláš, čerti, trpaslíci a kouzelníci. V pohádkách nechybí vzrušení a napětí, ale ani laskavý humor. Děti se s Burydášem ocitnou ve světě fantazie, která činí svět bohatším a krásnějším.
Jsou mladé, bohaté, některé i krásné a přesto nejsou šťastné. Tak lze shrnout osud pěti žen, které jsou hrdinkami nového románu Jiřího Hanibala. Spojuje je společný úděl: samota. Měly o svém životě vysoké představy a nakonec jim nezbývá, než aby poněkud slevily ze svých nároků nejen v lásce, ale i ve své kariéře, která u nich dlouho stála na prvním místě. Jak však dozrávají, se mění i jejich žebříček hodnot a pokoušejí se na poslední chvíli chytit svého vysněného motýla – sňatek, dítě, lásku… V současné Praze je jejich snažení někdy zábavné, někdy ale také tragické
V druhé polovině padesátých let devatenáctého století se životem v Praze znechucený Bedřich Smetana vydává do Göteborgu, kde naváže vztah s Fröjdou Beneckovou. Jejich vášnivá láska však stále naráží nejen na bouřlivou tvorbu génia, ale i na přízrak Smetanovy mrtvé ženy Kateřiny. Román Severská rapsodie ukazuje modlu české hudby jako člověka – vášnivého, milujícího, ale také chybujícícho a trpícího.
Oblíbený autor především historických románů tentokrát přibližuje čtenářům křehký milostný příběh. Studentská láska Tomáše a Denisy se odehrává v Táboře v pohnutém období od podzimu 1937 do podzimu roku 1939, kdy dobové okolnosti se surovou bezohledností zasahovaly do životů obyčejných lidí jako vichřice, která rozvrací a proměňuje vše kolem. Z krátkého epilogu po osvobození v roce 1945 se pak čtenář dozvídá o dalších osudech hrdinů.
V novém historickém románu líčí oblíbený autor pohnuté, mnohdy dramatické osudy rakouské arcivévodkyně Marie Kristiny, dcery Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána. Přišla na svět v den pětadvacátých narozenin své matky; patrně už proto jí matka dávala přednost před svými ostatními dětmi. Půvabné dívce jako by od počátku přála šťastná hvězda. Později se provdala za muže, kterého si sama vyvolila – a s milovaným Albertem založila ve Vídni Albertinu, snad nejznámější galerii umění.
