Dva romány, vydané spolu v jedné knize, zavádějí čtenáře do Laponska – syrové země, kde po krátkém létě přichází temná polární noc, stejně jako v životě plném citů a vášní radost střídá beznaděj, trest či smrt. Obě knihy vzbudily v šedesátých letech rozruch nad autorovým obnaženým zobrazováním sexuálních vztahů. Sám Timo K. Mukka o své prvotině Země je hříšná píseň říká: ,,...je to jen depresivní obraz lidské beznaděje, připoutanosti k zemi, náboženské zaslepenosti, tuposti, nevzdělanosti a konec konců hluboké lidskosti."
