Vojtěch Šimek Livres

Tři příběhy Čtyřlístku – Tajemství železné masky, Z hradu Dubí na Bermudy a Trojlístek to zařídí. Poprvé tyto příběhy vyšly před dvanácti lety.

Reedice dvanácti vybraných příběhů Čtyřlístku z let 1980-84. Velký bengál; Srnčí stezkou; Akce Poseidon; Soumrak loupežníků; Pinďa za nic nemůže; Muší kapky; Mistr Šarivari; Ovčáci čtveráci; Páni opraváři; Hodina duchů; Ztracená pyramida; Záhadný bolid

Setkání tradic a jejich proměny se dnes staly žhavým společenským tématem. Pokus o porozumění tomu, jak tradice obecně fungují a jak se proměňují, nabízí monografie týmu českých a německých badatelů, spolupracujících na projektu Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Autoři osvětlují tradici z hledisek filosofie, filologie, sociologie, teorie systémů a dalších disciplín. Autoři: Siegfried Wiedenhofer, Urs Espeel, Blahoslav Fajmon, Johann Evangelist Hafner, Světla Hanke Jarošová, Bedřich Jetelina, Tomáš František Král, Július Pavelčík, Ilja Srubar, Vojtěch Šimek, Hartmann Tyrell, Hans-G. Ulrich, Jaroslav Vokoun

Tato kniha je první českou monografii, která se systematicky a kriticky věnuje pojetí morální odpovědnosti v díle židovského filosofa Hanse Jonase (1903–1993). Vychází u příležitosti 25. výročí Jonasovy smrti a zároveň představuje první český pokus o komplexní vhled do celku jeho díla. Jonasovo pojetí morální odpovědnosti je zkoumáno na pozadí jeho axiologické ontologie, antropologie, spekulativní teologie a jeho chápání moderní techniky. Hans Jonas stál ve druhé polovině 20. století u zrodu aplikované etiky a proslavil se zejména promýšlením problému odpovědnosti za budoucí generace. Autor kriticky domýšlí jak tento aktuální problém, tak Jonasovu teorii morální odpovědnosti. V exkursu se navíc zaměřuje na související klíčovou otázku přirozeného práva na vznik dítěte – na otázku, kterou kvůli současné praxi asistované reprodukce nelze ignorovat. Kniha jistě obohatí nejen zájemce o Jonasovo dílo, ale i každého, kdo chce více a hlouběji přemýšlet nad jedním ze stěžejních pojmů obecné etiky.

Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena. Také tento sborník není pouhým ohlasem zahraničních impulsů, ale vznikl z domácího uvažování o problémech, jejichž význam ovšem naše prostředí daleko přesahuje. Vyvolá-li tento sborník žádoucí odezvu, lze očekávat, že to přispěje k prohloubení záběru naší současné teologie. Cílem nakladatelství je přispět k věcné a kultivované diskusi na téma, které dnes zajímá mnoho lidí, biskupů, kněží i věřících laiků. Věříme, že knihu shledáte užitečnou.

Hans Jonas (1903–1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům dvacátého století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost. Později přednášel na univerzitách v Kanadě a v USA. Jeho nejvýznamnější dílo Das Prinzip Verantwortung (1979) vyšlo nejdříve v němčině, avšak zahrnuje i některé texty, jež Jonas publikoval už dříve v USA. Jonasovy rané práce byly věnovány rozborům gnostického dualismu, který se stavěl nepřátelsky k hmotnému světu přírody. Ve čtyřicátých letech začíná Jonas promýšlet filosofické problémy moderní vědy, zvláště biologie, a postupně se dostává ke kritice současného zaměření technického rozvoje ohrožujícího přírodu i člověka. Člověk je podle Jonase součástí přírody, zároveň má však jako „obraz Boží“ svobodu – a tím i odpovědnost. Autor první kapitoly této knihy D. Böhler Jonase osobně znal. V roce 1998 založil v Berlíně Centrum Hanse Jonase a v roce 2005 inicioval vydávání kritické edice jeho díla. Tato kniha kolektivu autorů vyzdvihuje aspekty Jonasova myšlení, které ani v dnešní době neztrácejí svou aktuálnost. Je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o filosofii a etiku, kteří se chtějí zamýšlet nad stavem současné civilizace a nad důsledky rozvoje vědy a techniky pro společnost.