Raisa Novotná Livres

Proud vzpomínek, pocitů a svědectví vypovídá o životě a názorech divadelní a filmové herečky.

Malachitova škatuľka je súborom ruských rozprávok, v ktorých obyčajná túžba po zlate a pokladoch je odsudzovaná a trestaná a v ktorých zlatom a pokladmi sú odmeňované dobro, láska, vernosť, statočnosť a trpezlivá práca, niekoľko rozprávok rozpráva o tajomnej kráse malachitu a šikovnosti pri jeho spracovaní. Rozprávky: Pani Medeného vrchu, Kamenný kvietok, Zemský majster, Krehká halúzka, Osúchove drahokamy, Trávna skrýša, Tajutkino zrkadielko, Mačacie uši, O Veľkom hadovi, Hadia stopa, Zlatovláska, Plamienočka-Vrtieločka, Belasé háďa, Zemekľúč, Bludičkina studnička, Strieborné kopýtko, Jermankove labute, Bohatierova rukavica, Ivanko Krídelko, Liatinová babka, Krištáľový lak, Hodvábny vŕšok, Iskierka. Tretie vydanie. Cena knihy v čase vydania: 53.- Kčs.

Doktorka Francoise Gaillantová stojí ve svých čtyřiačtyřiceti letech na vrcholu pracovní kariéry. Má profesorský titul, vede oddělení v pařížské nemocnici, váží si jí nejen jako lékařky, ale i jako člověka. V románu sledujeme několik všedních dnů bohatého života dr. Gaillantové, poznamenaných odlivem fyzické i duševní energie. Ztrácí chuť rázně řešit každodenní spory v nemocnici, pozbývá síly zápasit po boku pacientů o jejich uzdravení. Definitivně si uvědomuje, že jako manželka a matka je neúspěšná. Práce u ní od začátku měla přednost před dětmi a teď když syn i dcera dospívají, nedokáže jim překonat nesnadný vstup do světa dospělých. Nad hromadícími se problémy vítězí únava, která při kontrolním snímkování plic dostane konkrétní jméno. Doktorka Gaillantová je těžce nemocná: rakovina. Svým pacientům nikdy neříkala krutou pravdu, je přesvědčena, že s takovou pravdou není nikdo schopen se vyrovnat. Inteligentní, emancipované a přímé ženě-lékařce však nikdo z kolegů neposkytne milosrdnou lež, naději, které by se mohla zachytit. Až do konce románu, kdy se dr. Gaillantová chystá na operační sál, sledujeme její bolestný a heroický zápas, kdy sama v sobě a proti všem hledá a nachází vůli k životu.

Pátrání po ztracené arše úmluvy, Tajemství svitků od Mrtvého moře, Turínské plátno, Zázračné znovuzrození svatého Jakuba, Hrad grálu Montségur, Ukradený Beránek boží.

Hrdina dobrodružného románu pro mládež, letecký kapitán, jenž v mládí slýchal předčítat dopisy, které psal své ženě kapitán ztroskotané polární výpravy, se vydává po stopách jeho výpravy a snaží se dokázat její významné objevy a odhalit viníky jejího nezdaru. Kniha vyšla pod pseudonymem Viktor Kaverin - I.vydání

15 uralských pověstí, bájí a zkazek, které autor, rodák ze Syserti na Urale slýchal od řemeslníků, dělníků, hutníků a zlatokopů v zapadlé polevské huti, a ve kterých je zachycen těžký úděl hornické chudiny předrevolučního Ruska a její odpor proti pánům-tyranům. V touze po svoboděsi horník vybájil ochránkyni chudých - Paní hor, strážkyni pokladů. Jejím komonstvem jsou zázračné ještěrky, které ukazují chudým zlatokopům bohatá místa. Pány však Paní hor nenávidí, zasypává jim šachty a uvádí je na mylné stopy zlata a rud. Vévodí řadě tajemných bytostí: stařeně Modřeně, která se mění v krásnou dívku a bdí nad zlatem v močálech: Jiskérce-Čiperce, tancující v plamenech nad poklady v zemi; stříbrnému jelenu, zlatorohému sobu a strašidelným "kočičím uším". - Tyto báje a zkazky vyrostly z těžké bídy a krutého útlaku, jehož byl autor očitým svědkem. Z jejich četby je proto možno vytěžit víc než z pouhých pohádek.

Román zachycuje Francii v době nástupu fašistického Německa a odhaluje vnitřní přičiny, které vyústily v tragedii Francie ve druhé světové válce. Ukazuje nejen bankrotářskou politiku buržoazie, která vydala fašismu Španělsko, Rakousko, dovedla Evropu k Mnichovu a nakonec k válce. Proti Desserům, Montigniům, proti Viardům a Tessatům, kteří ženou Francii do katastrofy, jejichž heslem je "lépe je být šťastnou Andorrou, klidným Monacem, než rozvalinami Kartaga", kteří zrazují spojence, vydávají jednu pozici za druhou a za každou cenu se snaží spoutat dělnickou třídu, staví I.E. druhé Francouze, kteří bojují ve Španělsku, protestují proti Mnichovu, kteří zachraňují čest Francie a představují její zítřek.

Třináct povídek o letech 1935-1936, kdy sovětští zeměpisci, geologové, meteorologové a vojenští odborníci začínali prozkoumávat a civilizovat neprobádanou tundru, napsal autor jako ohlas na vlnu nadšení pro objevné práce v polárních oblastech, která tehdy zachvátila celý Sovětský svaz. Hrdiny povídek jsou dělníci, inženýři, lékaři, kteří všemi prostředky a s nesmírnou obětavostí bojují s přírodou a domorodému obyvatelstvu otvírají cestu k civilizaci.