Josef Kejha Livres

Výpravná publikace, která vychází u příležitosti 170 let od založení nejproslulejšího českého pivovaru. Záměrem autorů není odborné historické a faktografické zaznamenání nejdůležitějších okamžiků existence pivovaru a slavného piva. Pomocí faktů se pokouší vytvořit širší obraz dané doby, aby čtenář lépe chápal souvislosti jednotlivých událostí, aby si byl schopen představit, jak v té době žili lidé, kteří pivo v pivovaru vyráběli i ti, co jej pak pili.

"... aneb z historie měst a obcí Plzeňského kraje" Kniha obsahuje snímky starých fotografů zachycené na skleněných negativech uložených ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni, které dosud v drtivé většině nebyly knižně publikovány. Většina fotografií v publikaci pochází ze sbírky spojené se jménem legendárního etnografa Ladislava Lábka, zakladatele plzeňského Národopisného muzea (dnes oddělení národopisu Západočeského muzea v Plzni). K vyváženosti díla přispívá odborně hodnotná a současně čtivá populárně naučná textová část plná faktů a zajímavostí ze staleté historie obcí a měst – od jejich vzniku až po současnost.

Neuvěřitelný, ale skutečný příběh muže, který se z plzeňského pikolíka vypracoval na majordoma u rodiny Porsche. Jeho život ovlivnily dějiny druhé poloviny 20. století - nacismus, komunismus, emigrace a návrat do vlasti. Při své životní pouti mimo jiné potkal pasažérku z Titanicu, americké astronauty, Vlastu Buriana a Karla Kryla, německé kancléře, řadu velvyslanců a státníků a také španělského krále.

Kniha se zaměřuje především na místa, budovy i celé čtvrti západočeské metropole, které v průběhu let zmizely anebo zcela změnily svou podobu. Práce stojí na dvou základech – staré fotografie a systematický popis sledované oblasti. Řada fotografických publikací o Plzni představuje výběr podle zcela jiného klíče, než použitý zde. Některé vybírají snímky tematicky, jiné je zase řadí chronologicky (nebo obojí dohromady), všechny se ale spokojí s poměrně stručnými údaji v popiskách. To starší i novější práce založené na textu zase obvykle postrádají širší fotografickou dokumentaci. Tato kniha se pokouší o vyváženost obou složek.

Dětství a dospívání na pozadí událostí padesátých a šedesátých let – to je příběh plný humoru i paradoxů, ve kterém ožívají Stalin, Beatles, vrah Mrázek a hlavně město piva. Kulisami jsou zmizelá zákoutí staré Plzně v okolí Pekla a řeky Mže, Perlovka, Veleslavínka i dávná kina. Hrdina dospívá při pohledu na krásnou mulatku – dceru amerického vojáka. Ve škole se ale učí, že Plzeň osvobodila Rudá armáda... Přes pocity dítěte a mladíka popisované místy až se syrovou upřímností se dozvídáme o utváření mužské duše i ega. Čtivé vyprávění Josefa Kejhy ukazuje, že vždy mají hodnotu rodina, láska, přátelství, empatie a mezilidské vztahy. Nikdo si nevybírá, do jaké doby se narodí, ovšem jak obstojí, je už pouze na něm.

Jednička na zádech hokejového brankaře, snaha být "jedničkou" i mezi kamarády. To je životní krédo Pavla Pinského, hlavního hrdiny této novely. Situace a události, do kterých se dostává, ukazují na jiné, důležitější hodnoty, především v mezilidských vztazích.

Novela vtipně a barvitě líčí život a názory určité části mladé generace šedesátých a sedmdesátých let

Rozverné pohádky o dědovi Honzovi, šamanském kouzelníkovi, a jeho vnučce Sáře. Plné fantazie, dobrodružství, vtipu, ale i moderních předmětů obklopujících dnešní děti. Takové jsou pohádky Josefa Kejhy vybavené úžasnými barevnými kolážemi Miroslava Huptycha. Kdysi se Honza vydal do světa a dostal se až mezi Papouščí indiány, kde z něho domorodý šaman vychoval svého nástupce. Trvalo to léta a doma na Honzu zatím čekala jeho nevěsta Kačenka. Zvídavá Sára, Honzova vnučka a také žákyně čtvrté třídy, už to nemohla vydržet a vydala se dědu hledat. A je z něj nadšená. Děda-šaman ovládá nevídaná kouzla. Klidně promění obra v bobra. Zlému černokněžníkovi vymění hlavu za kokosový ořech. Sebe a Sáru přesune do jiné doby a na jiné místo: třeba do tropické džungle nebo do sadu, kde místo hrušek visí mobily a požírá je Mobiložrout. V ději plném překvapení se nečekaně objeví svatý František, Jan Amos Komenský či praotec Čech. Příběh samotný končí šťastně. Svatbou šamana Honzy s babičkou Kačenkou.