Robert Kolár Livres

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku. Autoři metodologicky vycházejí z domácí tradice českého strukturalismu a neostrukturalismu, ale přijímají podněty i z ruského formalismu a tzv. ruské školy, z prací vzniklých v rámci mezinárodního projektu Słowiańska metryka porównawcza, americké generativní metriky či francouzské strofiky. Publikace vznikla souběžně s prací na projektu automatické analýzy českého verše. Autoři tak již mohli využít část Korpusu českého verše a opřít svoje teze o statisíce analyzovaných veršových jednotek. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Základní příručka literární teorie je vhodná během celého studia literatury na SŠ a pro přípravu k maturitní zkoušce. Student (čtenář) získá základní teoretické znalosti, díky nimž snáze pronikne k významům literárního díla. Výklad je prokládaný úryvky z literárních děl, ukázkami interpretace textu a vysvětlujícími komentáři. Hlavní tematické celky: Struktura literatury (literární druhy a žánry) Struktura literárního díla (téma a motiv, děj, čas, prostor, postava, vypravěč, kompozice, jazyk) Struktura verše (poezie a próza, verš a řádek, versifikační systémy, druhy verše, rým, strofa)

Publikace Interpretace textů nejen ke státní maturitě slouží jako pomůcka pro přípravu na ústní část nové maturitní zkoušky z češtiny. Důraz je kladen na schopnost kriticky číst, rozumět a vykládat smysl textu, což by mělo vést k tomu, že studenti budou schopni samostatně pracovat s textem. Tato změna přichází v době, kdy naši studenti dosahují průměrných výsledků v oblasti čtenářské kompetence ve srovnání s EU. Publikace navazuje na obtížně dostupné tituly, avšak liší se tím, že se kromě literárních textů zaměřuje také na texty neliterární. Výklad je založen na analýze úryvků nebo kratších textů, které jsou předcházejícími rozbory a interpretacemi. Cílem není poskytnout „definitivní“ řešení, ale ukázat, jak je text „udělán“ a jak může být čten. Při analýze neuměleckých textů se klade důraz na stylistický rozbor a jejich srovnání s texty uměleckými. Vybrané umělecké texty odpovídají požadavkům maturitní zkoušky, zatímco neumělecké texty reprezentují základní funkční styly. Publikaci vytvořil tým renomovaných odborníků s bohatými pedagogickými zkušenostmi.

Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.

Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní. Knížka je pojata jako soubor krátkých komentářů k jednotlivým básním Viktora Dyka, Františka Gellnera, Fráni Šrámka a Karla Tomana.

Kapitoly z korpusové versologie jsou výstupem dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum českého verše 19. století a navazuje na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Kromě analýzy vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s dobovými poetikami je pozornost věnována komplexní charakteristice rytmického stylu veršovaného textu. Kniha se materiálově opírá o Korpus českého verše a je založena na sledování měřitelných charakteristik textů. – Vychází za podpory Grantové agentury ČR.