Martina Stepan Livres

Erbenovský vliv často zavede básníka do bizarnějších stínů. Láska není úplně tou romantickou láskou, smrt nemusí mít podobu, jakou čekáte. Vztah dvou bytostí se, ani netušíte jak a kdy, stane něčím, s čím se nechcete potkat. V autorčině prvotině se objevuje nejen netradiční pojetí každodennosti lidské existence, ale také nevšední, absurdní, mnohdy až hraniční situace s osudnými konsekvencemi. Přesto jsou to básně o obyčejných lidech ocitajících se v neobyčejných situacích. Není zde hlavní hrdina ani ústřední téma. Básně nejsou určeny mužům, či ženám. Nelze ani říci, zdali jsou to básně tragické, či radostné. Mnohdy zamrazí, někdy pobaví. Avšak zážitek z jejich čtení evokuje nutkání prožívat příběh v nich obsažený dál a dál.

Ocitáte se v oparu či mlze. Každým veršem opar houstne a s každou básní přichází nová otázka jako začátek dalšího poznání. Čím déle mlha básní plyne, tím zřetelněji se ukazuje obrys odpovědi. Toužíte utišit potřebu porozumět životním pravdám, žádáte odpovědi. Opakovaně zakoušíte naději, že je dostanete, což vás nutí dychtivě číst dál. Odpověď ve sbírce nepřichází, ale jejím čtením některé odpovědi nalézáte sami v sobě. Jindy pronikáte do nejintimnějších částí partnerských vztahů a vidíte tam sami sebe. Načež prostřednictvím osobní zpovědi jedinců nahlédnete do jejich nitra. Odhalují se vám ty nejsoukromější vjemy a nejosobnější pocity. Je to opojné, téměř návykové. Básně si na nic nehrají. Téměř s dětinskou lehkostí probírají skutečnost, lidské rozjímání, ale i seriózní filozofická témata, ke kterým se staví přímo, ve světle každodennosti.